24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Motto:
"Já tu na svým dílci, celkem vzato, bídnej život mám,
a tak vypadám dost divně, pámbu ví,
myši začnou rejdit kolem, sotva večer usínám
na mým dílci v starý chajdě drnový.
Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený,
kolem kojoti se plíží hladoví,
dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný
na mým dílci v starý chajdě drnový."
Drnová chajda /americká lidová/
Jestli se vám nechce číst následující uvozující slova, kliknutím na poslední slovo této věty /ochuzení ovšem o nutná slova vysvětlení/ se můžete přenést virtuálním prostorem přímo k menu obrázků.
Ač Středočech jezdil jsem do Krkonoš rok co rok pravidelně - od svých let nemluvněte až zhruba do roku 1967. Bylo to zásluhou velmi oblíbené tety Hely, starší to sestry mé maminky, jež nám rok co rok od poloviny padesátých let zajišťovala pobyt v rámci podnikové rekreace podniku AZKG, nyní snad Autopragy, na Friesovkách. Pokud si někdo z dětství odnese hezké zážitky na nějakou oázu klidu a štěstí, byly to v mém případě pobyty tady. Stejně jako si v duchu dokážu do nejmenších podrobností vybavit třeba cestu ze Zelené louky po obou promenádách do středu Trutnova nebo v Hořovicích cestu z mého domova přes náměstí Boženy Němcové, Valdeckou ulici na náměstí a potom dolů k "Liďáku" na kurty, mám asi na dobro vštípenu do paměti cestu ze střední části Friesových bud nahoru na jejich hoření užší část, kdy se za našimi zády nad protisvahem Klášterky postupně vynořovalo impozantní Zlaté návrší, poté na krátkou lesní cestu na Zadní Rennerovky doleva na Chalupu na Rozcestí, tehdy ovšem Bufet nebo spíše Byfé na rozcestí, případně dál až na Výrovku. Prošel jsem ji jako dítě a adulescent nastokrát a celá tato lokalita mi připomínat na vždycky všechny blízké od babičky přes rodiče až po sestru a sestřenice, kteří všichni se zde při těchto dovolených vystřídali.
Mimochodem, když už jsem u příbuzných poznamenaných Krkonošemi, možná, že si budou někteří chataři vzpomínat na starou drobnou paní s prošedivělým drdolem a šedou skládanou sukní, která ještě v první polovině osmdesátých let jako devadesátiletá a starší se pohybovala v Krkonoších. To byla babiččina švagrová, má prateta, paní Marie Zamboryová, mezi námi ovšem nazývaná teta Mářa.
Navždy pro mě zůstane záhadou, proč jako velmi malé dítě jsem překřtil Krakonoše prostřednictvím jeho figurky na Pápíška, stejně jako budu stále vzpomínat, jak jsme se co malé děti těšily na první náš výlet na Sněžku, předtím z uctivé vzdálenosti sledované od zmiňovaného "byfé." Někdy si skoro přeji, aby se vrátily ony doby znovu, nikoliv ze staromilství, ale díky neopakovatelnému kouzlu postupného objevování.
K upevnění mého vztahu ke Krkonoším přispěly též i zimní pobyty na chatě ČKD Hořovice na Krausovkách dnešní Labská/.
Když jsem se v roce 1980 přiženil do Trutnova vulgo Brány Krkonoš, kde přímo malým vykloněním z oken pokoje a kuchyně mého panelákového pokoje mohu spatřit Sněžku a z balkonu téhož bytu spatřuji Černou horu, obnovil jsem s chutí výlety do Krkonoš. Upřímně řečeno, je možno s úspěchem tvrdit, že Krkonoším jsem ihned začal být nevěrný, protože jsem záhy začal využívat blízkosti jiných lokalit, např. Jestřebích hor, Vraních hor, Českého ráje, Teplicko-adršpašských skal, Broumovských stěn i lučinatého kraje táhnoucího se od Machova až po Turov, kteréžto dvě poslední oblasti jsem si oblíbil zvláště. Z tohoto důvodu mé znalosti Krkonoš jsou nesystematické a nemíním se pasovat na jejich znalce.
Krkonoše mám ale stále rád a z dob mých nejranějších pobytů v Krkonoších uchovávají si pro mě stále zvláštní příchuť a atmosféru krkonošské boudy.
Jim věnuji tuto část stránek obsahující jejich fotografie s otisky razítek, které sbírám dík jejich individuální - pro každou boudu - charakteristické podobě do svých vandrbuchů.
A nyní můžete směle vstoupiti do mého zpola ještě dětského, byť svým provedením nedokonalého světa krkonošských bud, jenž jsem doplnil realismem let současných a nedávných - boudami a chatami z jiných lokalit, neboť i zde jsou namnoze pěkná razítka:
ROZCESTNÍK DLE LOKALIT:
KRKONOŠSKÉ BOUDY ČESKÉ /obsahuje novinky z 08. 04. 2011/
KRKONOŠSKÉ BOUDY POLSKÉ
PODKRKONOŠSKÉ CHATY
CHATY NÁCHODSKA A HRADECKA
CHATY KLADSKÉHO POMEZÍ POLSKÉHO
CHATY ČESKÉHO RÁJE A JIČÍNSKA
CHATY ORLICKÝCH HOR A PODORLIČÍ
CHATY JIZERSKÝCH HOR
CHATY LUŽICKÝCH HOR A PODJEŠTĚDÍ
CHATY PARDUBICKA
KRKONOŠSKÉ BOUDY ČESKÉ:
Bouda Jana
Bouda U Bílého Labe
Bouda U Piráta
Černá bouda
Dvoračky
Hoffmannova bouda
Jelení louky
Jelenka
Kolínská bouda
Labská bouda
Lesní bouda
Luční bouda
Lysečinská bouda
Martinova bouda
Medvědí bouda
Milíře
Modrokamenná bouda
Na Výsluní
Ozon /Rýchory/
Pod Sněžkou
Portášky
Rezek
Richtrovy boudy
Růžohorky
Rýchorská bouda
Špindlerova bouda
Štumpovka /nově z 08. 04. 2011/
Tetřeví boudy
Vosecká bouda
Vrbatova bouda
Výrovka
KRKONOŠSKÉ BOUDY POLSKÉ:
Schronisko „Dom Śląski”
Schronisko "Na Śnieżce"
Schronisko "Odrodzenie"
PODKRKONOŠSKÉ CHATY:
Raisova chata /Zvičina/
CHATY NÁCHODSKA A HRADECKA:
Bartoňova útulna /Peklo/
Chata na Hvězdě /Hvězda - Broumovské stěny/
Jestřebí bouda /Paseka - Jestřebí hory/
Jiráskova chata /Dobrošov/
CHATY KLADSKÉHO POMEZÍ POLSKÉHO:
Schronisko „Na Sczelińcu”
Schronisko "Pasterka"
CHATY ČESKÉHO RÁJE A JIČÍNSKA:
Chata Nebákov /Nebákov - Český ráj/
Chata Kopanina
CHATY ORLICKÝCH HOR A PODORLIČÍ:
Hvězda /Andrlův chlum/
Chata Maxe Švabinského /Kozlovský vrch/
Masarykova chata /Šerlich/
CHATY JIZERSKÝCH HOR:
Hvězda /Jizerské hory - u Příchovic/
Šámalova chata /Nová Louka/
Turnovská chata /Hvězda - Jizerské hory/
CHATY LUŽICKÝCH HOR A PODJEŠTĚDÍ :
Chata Pláně pod Ještědem /Pláně pod Ještědem/
CHATY PARDUBICKA :
Polanka /Nové Hrady/
Zobrazení dalších bud bude postupně přibývat, nedokonalé obrázky budou plynule nahrazeny jen o něco více dokonalejšími.
