24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 4/05 uveden bez grafické úpravy, navíc však s fotografickou dokumentací a s podrobnosti ke všem akcím 113. Ski-stopy Jana Buchara.Obsah:
Zlí jazykové tvrdí.... /úvodník/Ještě ke srazu oblasti
- Nezdar srazu v trochu širších souvislostech
- Otevřený dopis KČT Bohuslavice výboru oblasti
- Dobrá zpráva nakonec
Novoroční čtyřlístek
113. Ski-stopa Jana Buchara
Základní abeceda zimního táboření
Hledání ztracené vyhlídky
Skoro detektivní pátrání po stopách Josefa Váchala
Váhavá nabídka
Upřímné přání
Zlí jazykové tvrdí, že ten, kdo se široko daleko zmiňuje o výsledcích své činnosti, byť způsobem průkazným, vlastně dává okatě najevo, že není přesvědčen, že si jich ostatní povšimli, že tedy vlastně ve výsledky své práce sám nevěří. Na druhé straně Jára Cimrman naopak říká: "Nepochválím-li se sám, nikdo jiný to za mě neudělá". Bůhsuď, který náhled je správnější.
Určitě však mají zlí jazykové pravdu v tom, jestliže tvrdí, že čím v periodiku publikuje méně autorů či dokonce snad jeden, tím je méně zajímavější a kvalitnější, a to i v případě, kdyby ojedinělý autor vládl vytříbeným jazykem Máchovým, Váchalovým, Čapkovým či Horníčkovým současně, o čemž v případě Zpravodaje nemůže býti ani řeči. Správný časopis činí zajímavým pestrost příspěvků třeba kvality celkově horší než "one man show", ve správném žurnálu to musí kvasit, bujet, vřít, kypět, pěnit, přetékat, dunět i burácet častou výměnou názorů, informací a postřehů. Mezi magazínem a čtenářem nesmí totiž téci jediný široký poklidný tok, který končí kdesi u čtenáře. Samozřejmě, že z napsaného toho mnohé čtenáře mine, ale jeho většina by měla na něm ulpět v podobě zužitkované informace nebo inspirace, část pak by jako nenápadná Punkva měla poplynout zpět k žurnálu obohacena v podobě názoru, ohlasu a podnětu čtenáře. Prostě správné noviny nesmí být monologem, byť slavným, Hamletovým, o tom zda být či nebýt.
Jestliže v prvním případě - co do záběru - ještě Cimrmanův názor s oka zamhouřeném použít můžeme, co do pestrosti příspěvků nemáme opravdu čím se adorovat. Dařilo se nepříliš, přestože jsme se tu a tam pokoušeli nějakou vějičku předhodit, třeba stran vývěsek odborů nebo naposledy v a. 3/05 ohledně názorů na srazy.
Hledat příčinu ve vás čtenářích byla by neskonalá drzost, neb jste v naprosté převaze a máte tudíž vždy pravdu vy. Zlí jazykové navíc zcela správně tvrdí, že čím více člověk neúspěchy svaluje na druhé, tím více prozrazuje svou vlastní neschopnost.
Zlé jazyky ale raději nechme na pokoji, protože probuzeny mohly by Zpravodaj pozměnit v pavlač. Půjdeme na to jinak: takořka na prahu nadcházejícího roku 2006 Vám vedle četných osobních úspěchů a především stálého zdraví přejeme speciálně pro stránky Zpravodaje hojnější porci nápadů, větší "odvaz", bohatší inspiraci i vroucnější polibky Múz. Vždyť zejména rubriky představující odbory oblasti, zvoucí na zajímavá místa oblasti, nabízející tipy na výlet, ale i potřeba přispět konstruktivním nápadem či připomínkou k dění naší turistické oblasti volají přímo po vašich příspěvcích.
/Luděk/
Úvod: Pokračujeme v dalších reakcích na první sraz oblasti s cílem vytříbit náhledy na pořádání srazů a pokračovat v jejich úspěšné tradici.
V závěru července letošního roku jsme my mladší /všichni nad 50 let/ naskákali do osobáku a odjeli jsme v pěti lidech na 3 dny reprezentovat náš odbor KČT na rozhodně největší svátek turistiky - na 9.olympiádu IVV do Plzně. O úžasné a vlastně ani nepopsatelné atmosféře a perfektním organizačním zajištění ze strany pořadatele snad někdy jindy a jinde, ale co tím vlastně chci naznačit ..... Dnes už máme k dispozici základní statistická čísla /viz Turista č. 4/2005/, když celou Českou republiku reprezentovalo celkem 926 účastníků, ale v tom jsou započítáni i členové organizačního štábu a Olympijského výboru, kterých bylo dle sdělení ing. Honzy Babniče víc jak 360 lidí. Když to jednoduše odečteme, tak z hrůzou zjistíme, že sousedních Němců bylo jednou tolik a např. Estonců bylo jen o něco málo míň než Čechů. Je to přímo kolaps pěší turistiky v českých zemích a příčiny jsou daleko hlubší než fiasko oblastního srazu, který je pouze obrazem celého "průseru" pěší turistiky /omlouvám se za ten výraz, ale vhodnější pro tuto situaci nemám ve slovní zásobě/.
V té Plzni se sešel snad celý turistický svět. Bylo příjemné na trasách /kromě jiného perfektně až čítankově značených/ míjet se skupinami turistů z Austrálie, Ameriky, Japonska, Kanady a samozřejmě s turisty evropských států, ale zcela sporadicky bylo slyšet mateřštinu /kromě kontrol/. Navíc - a to teď platí pro všechny státy světa - nám neunikla skutečnost, že jsme patřili asi mezi nejmladší reprezentanty. Prostě současná generace přestává chodit a udržují to ve větší míře už jen ti dříve narození, kteří turistice věnovali celý svůj život, a nepomůže tomu ani ta nejdokonalejší propagace.
Ať chceme či nechceme, musíme si uvědomit, že turistika se nedá nařizovat a nutit, je to volnočasová aktivita a pokud navíc budeme rok co rok na své členy Klubu bez rozdílu odborů tlačit se stále vyššími požadavky na finanční odvody, pak nemůžeme čekat Dvoranu slávy. Nebudeme-li do poznávací turistiky počítat "dálkoplazy" a požírače kilometrů při DP, kteří pozitivně ovlivňují statistiku účastí, tak jsme v podstatě na základní čáře pomyslného grafu.
Vím, jsou to slova nepříjemně pesimistická a blbě se to čte, ale fakta jsou nezvratná a všichni funkcionáři je asi cítíme stejně. V žádném případě ale nechci tímto článkem odradit ten ostrůvek věrných a oddaných funkcionářů od práce, protože vím, že stejně všichni s jakýmsi vnitřním přesvědčením, že se to tentokrát povede, do toho jdeme znovu a znovu.
Závěrem bych si dovolil ještě navrhnout, aby všechny odbory naší oblasti přehodnotily svůj postoj k oblastnímu srazu a lehce zkompenzovali ztráty bohuslavického odboru tím, že zcela dobrovolně odevzdáme na účet organizátorů každý dle možností symbolickou "pokutu" za neúčast a možná i malou propagaci v místech svých působností.
S přáním, aby se to už vícekrát nestalo a doopravdy nashledanou.
Jiří Staněk - KČT Nové Město nad Metují
Ale konkrétně: jak můžete jako oblastní výbor hodnotit sraz v Bohuslavicích nad Úpou, když máte o něm informace jen z doslechu, tedy z druhé ruky. Na srazu byli sice dva členové z oblastního výboru. Kolega Vořechovský, který byl u nás po celé tři dny, avšak nebyl na poslední schůzi a tak nemohl referovat. Navíc se v pátek, kdy sraz začínal, ode mne dozvěděl, ke svému údivu, že má zastupovat na srazu výbor oblasti. Druhý člen byl kolega Škrdla, který přijel pouze na sobotní pochod, jako na každý jiný. Jinak z výboru i přes pozvání nepřijel nikdo a z celé nové oblasti nepřijel pomalu také nikdo. Raději bychom přijali kritiku, co se nám nepovedlo nebo co by bylo třeba příště zlepšit od lidí, kteří se akce přímo zúčastnili a tudíž o ní něco vědí, než alibistické prohlášení od lidí z výboru, že akce byla kvalitně připravena a kteří jenom zaregistrovali, že se akce konala.
O další nekompetentnosti hodnocení srazu mě přesvědčila i věta ze zápisu: "… tisk vandropisů, diplomů to obdrželo málo zúčastněných zájemců." Tento výrok je nesmyslný, až přímo poškozující pořadatele, protože pamětní list a suvenýry ( mapu Jestřebích hor, propisovací tužku s logem Bohuslaváků ) dostal každý účastník, byť s třeba s jednodenní účastí na tomto srazu.
Zdá se mi také alarmující určovat budoucím pořadatelům srazů z pozice výboru, jak má sraz vypadat, jaký by měl mít průběh a co nedělat /autobusový zájezd!/. Myslím si, že tyto doby jsou už pryč. Nebo se k ním zase vracíme?!!
Co se týče termínu konání srazu, i my jsme přemýšleli udělat sraz jindy a hlavně mimo naší turistickou akci. Pak jsme se rozhodli, v rámci našich možností, udělat sraz spolu se Šmajdem. Dnes už víme, že do určité míry jsme udělali dobře. Kdybychom udělali sraz tak, jaká byla naše původní představa, sešli by se v místě konání srazu pouze pořadatelé a to by bylo vše.
Původní záměr srazů byl, že turisté oblasti se sešli, popovídali si o turistice u nich i jinde, popřípadě si prohlédli fotky, diapozitivy, pobavili se u táboráku nebo na zábavě nebo společně někam vyrazili. Hlavní smysl srazů byl utužit vzájemné vztahy a spolupráci v oblasti. Pořádat proto sraz jako jednodenní akci je velice alibistické a neplní to ani z minima původní záměr. Konat jej na akcích, kde je účast stovky či tisíce turistů nemá vůbec smysl a je to velice jednoduché. Mnoho turistů si totiž ani nevšimne, že se vůbec nějakého srazu zúčastnili. Jedině oblastní výbor si odškrtne kolonku: sraz oblasti byl uspořádán. Z mého hlediska, jako řadového turisty, přijedu na turistickou akci, tedy pochod, který pouze "odšlápnu" a srazový duch v žádném případě nepocítím!
Závěrem bych chtěl podotknout, že jsem čekal při hodnocení srazu oblastním výborem závěr, abychom se zamysleli, proč byla tak mizerná účast a zda má smysl v tom vůbec pokračovat. Místo toho se však budoucím pořadatelům určuje, co mají a nemají při pořádání srazu dělat. Moje resumé z toho všeho tedy je, že za stávajících podmínek nemá smysl v rámci naší oblasti se do něčeho podobného vůbec pouštět.
Jaroslav Teichman - předseda KČT Bohuslavice nad Úpou
Za tuto dobrou zprávu je nutno výbor oblasti i pořadatele KČT Hrot Česká Skalice pochválit - pokud by se podařilo pokračovat v tradici srazů, bylo by to jen a jen dobře - pamětníci srazů bývalé oblasti KČT Krkonoše a Podkrkonoší jistě dosvědčí jejich překrásnou atmosféru …..
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
|
datum |
název turistické akce |
ročník |
|||
|
POŘADATEL |
kontaktní adresa |
telefon |
|||
|
přesunový prostředek, délka tras |
ev. elektronická adresa |
||||
|
místo startu /u hvězdicových tras průchozí místa/ |
čas |
||||
|
01. 01. 2006 |
Novoroční čtyřlístek 2006 |
03. |
|||
|
KČT NOVÉ MĚSTO N. M. |
Jiří Staněk, 28. října 850, |
491474600, 776847822 |
|||
|
pěší 6 km |
|||||
|
Nové Město n. M. - Dům hasičů |
13 hod. |
||||
|
01. 01. 2006 |
Novoroční čtyřlístek |
02. |
|||
|
KČT NÁCHOD |
Ing. Miroslav Dítě, Purkyňova 599, |
491421589 |
|||
|
pěší – 6 - 15 km, lyže – 6 - 15 km |
|||||
|
Náchod - pivovar |
09 hod. |
||||
Obzvláště turistické akce tohoto druhu stojí zato podpořit!
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Na paměť této významné skutečnosti uskutečňovali jsme v rámci bývalé oblasti KČT Krkonoše a Podkrkonoší seriál neformálně navazujících lyžařských akcí pro veřejnost pořádaných odbory výše uvedené oblasti. Protože se domníváme, že není důvodů nepokračovat v této tradici i za existence oblastí KČT Královéhradeckého kraje a KČT Ještědské oblasti, zveřejnili jsme v loňském čísle 4 Zpravodaje přehled lyžařských akcí 112. Ski-stopy Jana Buchara. Protože stále věříme ve smysluplnost této akce i tomu, že tato myšlenka napříště spojí oba vedoucí přesunového prostředku lyže výše uvedených oblastí a že se jednou tato akce stane oficiální, uvádíme i v tomto předzimním posledním čísle roku přehled akcí jíž 113. Ski-stopy Jana Buchara.
Zveme na všechny tyto akce také vyznavač lyžařské turistiky v Královéhradeckém kraje, pro které je tento seriál příležitost poznat též krásy Jizerských hor.
|
26. 12. 2005 |
Na Štěpána na Štěpánku |
09. |
|||
|
KČT BENEŠOV U SEMIL |
Jan Mucha, 512 06 BENEŠOV U SEMIL 188 |
481623030, 602159201 |
|||
|
lyže, náhradní pěší na libovolných trasách |
|||||
|
s průchozím místem Turnovská chata u Příchovic |
11 - 14 hod. průchozím místem |
||||
|
01. 01. 2006 |
Novoroční hvězdicový výstup na Rýchory |
21. |
|||
|
KČT ŽACLÉŘ |
Stanislav Podsedník, B. Němcové, 542 01 ŽACLÉŘ |
737541920 |
|||
|
lyže, pěšky |
|||||
|
s průchozí místem chata Rýchorská bouda |
10 - 14 hod. průchozím místem |
||||
|
01. 01. 2006 |
Novoroční výstup na Strážník bez kyslíkových přístrojů |
02. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Miroslav Kaván, Horní 29, |
481523537 |
|||
|
lyže, pěšky |
|||||
|
s průchozím místem vyhlídková skála u kóty 781,9 Stráž |
14 - 15 hod. průchozím místem |
||||
|
07. 01. 2006 |
Novoroční relax |
08. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Ing. Jaroslav Hejral, Horní 580, |
481522953 |
|||
|
lyže |
|||||
|
dolní stanice lanové dráhy na Lysou horu |
09,30 hod. |
||||
|
14. 01. 2006 |
Setkání turistů v Bratrouchově v hostinci U Mikšů |
07. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Miroslav Kocourek, Bratrouchov 100, |
481591287 |
|||
|
lyže – libovolně, možno i jiným náhradním přesunovým prostředkem |
|||||
|
s průchozím místem Bratrouchov – hostinec U Mikšů |
13 - 15 hod. průchozím místem |
||||
|
21. 01. 2006 |
Jizerskými horami |
02. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Petr Rosůlek, Horní 166, |
481523578 |
|||
|
dle propozic |
|||||
|
dle propozic |
dle propozic |
||||
|
22. 01. 2006 |
09. |
||||
|
KČT TRUTNOV |
Manfred John, Chodská 410, |
499813627 |
|||
|
lyže dle propozic, náhr. pěší |
|||||
|
dle propozic |
dle propozic |
||||
|
28. 01. 2006 |
Memoriál Jindry Axmana |
22. |
|||
|
KČT HOSTINNÉ |
Josef Jasenský, Poštovní 36, |
731441564, 499442211 |
|||
|
pěší – 7 km, lyže 16 a 32 km |
|||||
|
restaurace U soudku |
09 - 11,00 hod. |
||||
|
28. - 29. 01. 2006 |
Polské Jizerky |
03. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Miroslav Kaván, Horní 29, |
||||
|
lyže - dle propozic upozornění: ubytování v Polsku ve vl. spacím pytli, cestovní pas |
|||||
|
odjezd autobusu dle pokynů pořadatele |
dle pokynů pořadatele |
||||
|
04. 02. 2006 |
Lyžařský přejezd Rýchor |
36. |
|||
|
KČT ŽACLÉŘ |
Vilém Görner, Mírová 354, |
723220279 |
|||
|
lyže 15 - 40 km |
|||||
|
Žacléř - klubovna Národního domu |
06,30 - 09,30 hod. |
||||
|
04. 02. 2006 |
Za zmrzlým Čepelkou |
10. |
|||
|
KČT MALÉ SVATOŇOVICE |
Jan Šafář, 17. listopadu 205, |
721322561 |
|||
|
lyže 15 - 30 km |
|||||
|
M. Svatoňovice - nám. K. Čapka |
07 – 10 hod. |
||||
|
11. 02. 2006 |
Ve stopě první středoevropské padesátky |
29. |
|||
|
KČT VYSOKÉ N. J. |
Zdeněk Seidl, Tyršova 295, 512 11 VYSOKÉ N. J. |
481593495 |
|||
|
lyže - 10, 25, 30, 50, 55 km |
|||||
|
Vysoké nad Jizerou - sokolovna |
07 hod. |
||||
|
18. 02. 2006 |
Přejezd Krkonoš - Memoriál Karla Šaldy |
32. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Ing. Jan Kocourek, Bratrouchov 100, 512 43 JABLONEC N. J. |
481591287, 724100375 |
|||
|
lyže - 20 - 40 km |
|||||
|
dle propozic |
dle propozic |
||||
|
18. 02. 2006 |
Za ohřátou medovinou |
05. |
|||
|
KČT ÚPICE |
Jana Vořechovská, Pod Skalkou 1002, |
604538694 |
|||
|
lyže, pěší na libovolných trasách |
|||||
|
s cílem na Jestřebí boudě /Paseka/ |
09 - 16 hod. |
||||
|
25. 02. 2006 |
Lysá hora - Žalý - Jilemnice |
03. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Petr Rosůlek, Horní 166, |
481523578 |
|||
|
dle propozic |
|||||
|
dle propozic |
dle propozic |
||||
|
26. 12. 2006 |
Na Štěpána na Štěpánku |
10. |
|||
|
KČT BENEŠOV U SEMIL |
Jan Mucha, 512 06 BENEŠOV U SEMIL 188 |
481623030, 602159201 |
|||
|
lyže, náhradní pěší na libovolných trasách |
|||||
|
s průchozím místem Turnovská chata u Příchovic |
11 - 14 hod. průchozím místem |
||||
Miroslav Kocourek - KČT Rokytnice n. J. a Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
rybníka.Pouze o 2 roky mladší je ZT na Hvězdě v Broumovských stěnách.
Od té doby se ZT stalo natolik známým, až byl sestaven kalendář ,který v sezóně 2005-2006 čítá 39 akcí. Vrcholem letošní sezóny je ZT při OH v Turíně-Bardonecchia 20.-26.2.2006. Náš kalendář registruje ovšem i zahraniční ZT na Slovensku, v Sasku a Polsku.
Zimní táborníci jsou organizováni při sekci lyžařské turistiky při ústředí KČT a jejich nynějším zástupcem je O. Boura z KČT Horal Ústí n. O. Podstata ZT netkví ani tak v získávání výkonostního odznaku 4 stupně/, jako z radosti z pobytu v zimní přírodě,výstup na vrchol hory,lyžařského přejezdu zakončeného nocováním ve vlastním stanu a vyrovnáváním se s nástrahami zimní přírody,které je nutné vždy očekávat. Po setmění se táborníci scházejí u táborového ohně, případně se promítají diáky, pokud je k mání nějaká místnost, a sdělují se zkušenosti. Tyto zkušenosti mnozí z nás zúročí při přechodech vysokých hor, kde se sníh drží celoročně.
ZT se dělí do 3 kategorií podle dostupnosti tábořiště a jeho nadmořské výšky jako L-lehké, SO-středně obtížné a O-obtížné, které bývá zpravidla nad 1000m n.m. a není určeno pro začátečníky. Nyní se jedná o ZT Králický Sněžník a ZT Klondyke na Slavíči v Beskydech.
Samozřejmě k znalostem zimního táborníka patří výběr vybavení tj.především stan,dnes již s tropikem,zavěšený na skládacích prutech, spací pytel již ne péřový,ale plněný vláknem Duotherm a jejich použití. Táboření kolem 0°C patří k nejobtížnějším. Nejeden táborník má radši teplotu -10°C, než 0°C a hrozící déšť. Velmi důležité jsou boty odolné proti vlhku a náhradní oblečení včetně více párů ponožek. Dobrou atmosféru ve stanu navodí zapálená svíčka. Moc se neosvědčily samonafukovací karimatky a hliníkové kolíky - hlavně ve větších mrazech.
Při tábořeních na 2 noci a více málokdy klesne váha batohu pod 20 kg. Tím se mění i technika jízdy na lyžích, neboť lyžování neodmyslitelně patří k ZT. Při pěším přesunu je nutno počítat z hlubším propadáním do sněhu. A k dobru jednu historku: Při ZT Jizerské hory Bedřichov v r. 1990 jsem nocoval se svým přítelem Milanem Polákem, dnes již zemřelým, pod širákem.Pořadatelé zde však postavili tee-pee a hangár. Moc nemrzlo, ani nebyl sníh, a tak jsme pro jistotu šli spát na zem do hangáru. A ještě že tak. V noci se ozvala rána a tee-pee s rachotem spadlo na zem. S Milanem to ani nehnulo, vesele si pochrupoval. Při svitu baterky jsem zahlédl odlesk a nevěřil vlastním očím. Milanovi koukaly z rozepnutého letního spacího pytle bosé nohy... Je pravda tenkrát moc nemrzlo...
Vladimír Sluka - KČT Nová Paka
V úvodníku k tomuto číslu postěžoval jsem si, že komunikace mezi redakcí Zpravodaje a čtenářstvem vázne, je zanedbatelná a až na výjimky pouze jednosměrná. Jako příklad může posloužit článek Zapomenutá vyhlídka na Královédvorsku, jenž vyšel v letošním čísle 1 na poslední straně od našeho kamaráda Honzy Havlíčka. Článek přímo totiž vybízí k upřesnění, nikoliv ani kvůli vytesanému nápisu, jež je z důvodu regulérnosti plnění OTO Královédvorsko uveden úmyslně nepřesně. Skoro na sto procent jsem očekával, že ozve někdo kupříkladu z KČT Dvoráci Dvůr Králové nad Labem a článek doplní o přesnější informaci o přístupu na vyhlídku a vůbec o původu jejího vzniku.
Nakonec jsem neodolal a pokusil jsem se o výhlídce dovědět něco sám a nyní jsem za neobyčejně teplého dne seděl v trávě na žlutě značené cestě z Debrného do Hájemství a pročítal jsem si popis z Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku "Podkrkonoší" ze strany 107 tohoto zkráceného znění stručný popis další části zmíněné cesty ovšem z opačné strany: "…Scházíme mezi jehličnany širší pískem vysypanou cestou na dno údolíčka, podél oplocenky, pak vzhůru k bývalé, dnes již zarostlé Karolinině vyhlídce, pak mírně vlevo ke skalnatému Slučímu kamenu". Pro mě z opačné strany tento údaj znamenal, že se musím dostat na úseku 2 km mezi Slučím kamenem a Hájemstvím, mnohem blíže ke Slučímu kameni na ohyb žlutě značené cesty mírně doprava těsně před klesáním do nějakého údolíčka. V tomto úseku by pak z mého směru měla vést cesta doleva, tedy na stejnou cestu od cesty jako Slučí kámen, což jsem věděl od Honzy.
Skutečně jsem se po necelém půl kilometru dostal na místo, kde cesta zatáčela doprava, poměrně však výrazně, a rovněž jiná cesta vedla doleva dolů podél mladšího lesa. Sestoupal jsem po ní a narazil na téměř souběžnou cestu a po ní doleva jsem se dostal téměř pod Slučí kámen. Vrátil jsem se po stejné cestě zpět a zkusil to ještě pár metrů na druhou stranu. Ne, tudy cesta nevedla.
Vrátil jsem se zpět na žlutě značenou cestu a pokračoval po ní dál. Skutečně šlo o planý poplach, cesta pokračovala po rovině. Necelý kilometr od Slučího kamene dospěl jsem na místo, kde se dokonce rozcházely tři cesty. Jedna z nich, příjemná lesní stezka, skutečně odbočovala ze žlutě značené cesty výrazně doleva a tentokráte do zanedbatelného stoupání. Po ní jsem skutečně dospěl asi po stech metrech do místa, kde se přede mnou spíše po levici objevil shluk kamenů, z nichž na tom vyšším nacházela se plošina vysoká ani ne deset metrů a opatřená zábradlím, na níž vedl i po mnoha letech bezpečný žebřík, po kterém bez sebemenších problémů vystoupal i poměrně opatrný člověk, jako jsem já. Nápis, který velí podmínky OTO Královédvorsko opsat, nachází po levé straně skaliska ve směru příchodu od značené cesty.
Vyhlídka byla pojmenována po majitelce lesního statku paní Karolině Boschové, na svou dobu pokrokové ženě a štědré mecenášce. Třeba se najde některý ze čtenářů, jenž tuto kusou informaci doplní podrobněji. Její jméno může vyvolat sporu o přesném názvu vyhlídky /Karolina nebo opravdu Karolinina?/.
odspodu vyhlíží Karolinina vyhlídka docela majestátně. Foto: L. Šlosar
na vyhlídku vede stále spolehlivý žebřík, což platí i o zábradlí na vrcholku. Foto: L. Šlosar
z vyhlídky zakrývají jakékoliv výhledy do dálek vzrostlé stromy. Foto: L. Šlosar
Pokusím se nyní shrnout doporučení, jak nalézt Karolininu vyhlídku:
1/ ze Slučího kamene: po necelém půl kilometru k ohybu cesty doprava, po dalším půl kilometru před dalším mírným ohybem cesty doprava a klesáním mezi stromky vydat se lesní pěšinou doleva
2/ ze vsi Hájemství: u bývalé myslivny do lesa, dále na dno údolíčka, z něho vzhůru, po asi padesáti metrech rovinky vydat se lesní pěšinkou doprava - asi kilometr od vsi Hájemství.
Tento popis po stránce vzdálenosti jistě nepřesný nahradil by zcela jistě jeden skromný rozcestník.
Přestože Karolinina vyhlídka ztratila svou funkci, je zajímavou památkou na dřevní doby turistiky v Čechách.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Teprve nyní se seznamuji aspoň s jeho slovesnými díly prostřednictvím výňatků na vynikajících internetových stránkách na adrese http://www.vachal.cz, z nichž doplňuji tuto reportáž, a prostřednictvím jeho knihy Paměti dřevorytce Váchala, protože k psanému slovu mám přece jen podstatně blíže.
Protože první polovina trasy 32. ročníku Posledního pochodu roku 2005 vedla v blízkosti obcí Radim a Studeňany spojených s posledními roky života Váchalova, rozhodl jsem se netradičně upravit si část trasy mezi Tužínem a Železnicí dle obrazu svého. Z rozcestí u Tužína neobrátili jsem své kroky dle itineráře po žlutě značené cestě doprava, nýbrž pokračovali jsme rovně do Radimi a zde před kostelem zabočili doleva směrem na Dřevěnice. Na kraji Radimi vkročili jsme na hřbitov a hrob Josefa Váchala nalezli jsme bez potíží, prostý dřevěný kříž s deskou, na níž jest zvětšenina podpisu Váchala, nachází se hnedle za vchodem vpravo od ústřední cesty. Celý hrob se jeví v lepším stavu, než bylo naznačeno na stránkách, zřejmě o něj někdo pečuje, potvrzovala to i čerstvá hojná květinová výzdoba. Rodinnou hrobku Váchalovy celoživotní družky Anny Mackové nalezli jsme pak úplně vzadu vpravo ze směru příchodu při hřbitovní zdi. Naši misi pak zpestřil mimo rámec této reportáže nález hrobu a desky poručíka c. a k. 18. pěšího pluku Františka Bistřenského, oběti to prusko-rakouské války, jenž skonal 30. června 1866 v nedalekých Dřevěnicích následkem střelné rány do prsou z předešlého dne.
do rodinné hrobky je uložena životní družka Váchalova malířka a grafička Anna Macková. Foto: L. Šlosar
sám Mistr Josef Váchal spí svůj věčný a za života ne zcela naplněný sen v tomto prostém hrobě. Foto: L. Šlosar
Na cestě zpět těsně za hřbitovem vydělila se z původní pětičlenné skupiny mise ve složení Máša z Vrchoviny a já po silnici směrem na Úlibice, aby po několika metrech odbočila po další silnici doprava do blízké obce Studeňany, vzdušnou čarou s Radimí poměrně těsně související.
Roku 1940 měl Josef Váchal za sebou zřejmě nejplodnější tvůrčí období, jež však bylo zakončeno postupně několika smutnými událostmi - smrtí jeho nejmilejšího psa Tarzana, jehož nazýval přítelem, nečekaným neúspěchem výstavy jeho celoživotní tvorby po jeho 50. narozeninách a konečně tragickou smrtelnou nehodou jeho maminky 18. 03. 1939. Onoho roku po letech bohatého společenského života v Praze přestěhoval se natrvalo do dobrovolného vyhnanství do Studeňan do rodinného statku své celoživotní družky grafičky Anny Mackové, s níž prožil velmi bouřlivý vztah a s níž ho přece čekalo završení společné celoživotní poutě bezmála srovnatelné k Filemonem a Baucis, zemřel totiž ve Studeňanech šest dní po její smrti.
Jako stopy při pátrání po Mackově statku chopili jsme se časté zmínky ve Váchalově životopise o tom, že po vyvlastnění statku v 50. letech budovala se tu traktorová stanice. Jeden z obyvatelů četných roubených chaloupek na Mášin dotaz nasměroval nás na druhý konec vsi do sídla firmy Eko-Agro-Mont s.r.o. Ještě předtím v centru obce z nápisu na jakési budově po naší pravici shledali jsme, že jsme opravdu na stopě, skvěla se zde jména a životní letopočty obou umělců a ještě historika Dr. Josefa Nožičky. Statek samotný nalezli jsme na konci obce vlevo ve směru z centra na Valdice. Obrovská vrata byla otevřena, proto jsme se vkročili dovnitř, doufajíce, že se nás někdo pokusí vypudit a že ho tak budeme moci zahrnout otázkami souvisejícími s příčinou našeho příchodu. Nestalo se tak, takže jsme stačili shledat, že jediná starší budova je tu podlouhlý jednopodlažní dům přímo naproti bráně.
budova Mackova statku, později traktorové stanice, kde žil za neuvěřitelně svízelných podmínek Josef Váchal se svou družkou. Foto: L. Šlosar
Protože dosavadní výsledek našeho pátrání naše badatelské smysly neukojil, oslovili jsme čirou náhodou dotazem na Josefa Váchala staršího šedovlasého pána, jenž postával o francouzských holích při roubeném domku, rozkládajícímu se kolmo k uvedenému sousednímu statku. Ukázalo se, že se na nás usmálo štěstí!! Nehledě na svou tělesnou indispozici muž vlídného vzezření a laskavého úsměvu, jenž - mladší o 38 let - umělce znal osobně, se nás ujal, začal vypravovat a doplňovat naše n internetu získané znalosti.
Rozhovořil se o tom, jak Josef Váchal chodíval na procházku i s cizími psy k blízké vodárně, kterémužto uskupení říkalo se "psí procesí", jak po smrti svého posledního oblíbeného psa Miláčka zapřel úřadům jeho úmrtí, aby ho mohl sám důstojně pohřbít k dvěma břízkám za budovou statku, jak před smrtí docházeli k němu sousedé pan Koros, jenž skutečně zemřel na podzim roku Váchalova úmrtí, a tajemník pan Gabriel, o tom, jak si slovně ulevoval po bouřlivých vádách s Annou Mackovou, o malé komůrce, kterou ve stísněných poměrech obýval et cetera et cetera.
Nakonec nám nabídl, že nám ukáže některé památky po Josefu Váchalovi. Přestože jsem se styděl při pohledu na pohybové potíže starého, ale duševně svěžího pána, převáhl nakonec náš zájem, jenž nás sem byl přivedl, a nechali jsme ho, aby přinesl tři knihy - Deníky a Malíř na frontě od umělce samotného a knihu …Nejlépe tlačiti vlastní káru sám: životopis Josefa Váchala od umělcova životopisce Jiřího Oliče. Z nich vybral, ukázal nám a dovolil mi vyfotografovat velice neuměle úmrtní oznámení Josefa Váchala, výstřižky z novin o pohřbu Váchala, kde se s ním loučil Jan Zrzavý, a s článkem o umělcovi s výpověďmi našeho informátora, dokonce pak již trochu zašlé černobílé fotografie Váchala i se psy, jejichž má reprodukce není příliš kvalitní a z nichž jedna dosvědčuje vyprávění, že umělec se po zimu nestříhal a neholil a napravoval vše až před Josefem /však v jednom dopise Karlu Němcovi datovaném 24. 12. 1946, kdy se ale nechal ostříhat již o vánocích, píše "Už opravdu jako drotar vypadám"/. Asi nejcennější památkou - vedle dvou obrazů, jež ještě náš hostitel po malíři má - je ozdobným písmem psané věnování na posledním listu výtisku č. 325 knihy Malíř na vojně vydané roku 1929 nákladem Anny Mackové tohoto znění: "J. Váchal váženému Pánu ušlechtilého Kokršpaněla Zorky, panu Jarosl. Sedláčkovi srdečně připisuje. 6. XII. 1968 /+ parafa/". Od toho dne bylo Josefu Váchalovi dáno prožít už jen 155 dní jeho bohatého života…
úmrtní list Josefa Váchala. Neuměle přefotografoval: L. Šlosar
jen ňamta jako já může pokazit jedinou použitelnou předlohu fotografie Josefa Váchala. Velmi neuměle přefotografoval: L. Šlosar
vlastnoruční věnování J. Váchala do vlastní knihy Malíř na frontě. Neuměle přefotografoval: L. Šlosar
Nachylovala se půl dvanáctá hodina a bylo třeba se s naším hostitelem, jehož jsme byli již po třičtvrtě hodiny zdržovali, rozloučit a poděkovat mu. Nato jsme s Mášou již za drobného mrholení doháněli usilovným tempem uplynuvší čas, jenž však nebyl ztracený - právě naopak, na Valdice, Železnici a Klepandu a já jsem si při té příležitosti vzpomněl ještě na jednu zajímavost, jež tohoto originálního člověka přibližuje i nám, kteří jsme párii výtvarného umění, ale máme rádi českou krajinu a svižnou chůzi.
Josef Váchal byl totiž vynikající a nadprůměrný chodec, který dílem sám, dílem se svou družkou a ve své době i se svým oblíbeným leonbergrem Tarzanem prochodil skrz na skrz českou zemi i část Slovenska. Tak například v Pamětech Jana Váchala dřevorytce můžeme se dočísti, že v časovém rozmezí od 12. 08. do 03. 09. 1905 podnikl pěší putování skrze jižní a západní Čechy v délce 290 km, přičemž v závěru jednu "etapu" z Nepomuku do Dobříše vykonal i s blouděním za den v délce 80 km. V roce 1926 dokonce zdolal při putování jižními Čechami s Mackovou za 13 dní 359 km!
Náš zážitek vymkl se prožitkům z jiných pochodů, neb jsme se seznámili s některými podrobnostmi života jednoho z nejvšestrannějších českých umělců, a přitom jsme poznali jiného - laskavého člověka, 83-iletého pana Jaroslava Sedláčka ze Studeňan, jemuž patří poděkování za trpělivost, jíž věnoval dvěma neznámým poutníkům.
Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
Už samo zpracování tohoto kalendáře vyžaduje značné úsilí, ale nezůstávám jen u něho. Pokud se tyto ke mně dostanou, zveřejňuji taktéž ve zmenšené podobě propozice na turistickou akci uvedenou v kalendáři. Na propozice je v kalendáři u názvu příslušné turistické akce uveden odkaz, stejně jako přímo na úvodní straně stránek na adrese http://www.zpa.cz/turistika. Protože autor nemůže být všude, zbývá pro zájemce o zveřejnění propozic a odkazu ně jediné - propozice zaslat ve hmotné podobě na adresu Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 Trutnov 4 nebo ještě lépe v elektronické podobě ve formě souboru s příponou *.doc nebo ještě lépe s příponou *.jpg, *.gif či *.bmp na elektronickou adresu ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Protože jsou stránky slušně navštěvované, vrátí se zájemcům bezplatné zveřejnění propozic na stránkách mnohonásobně - v podobě větší účasti na turistické akci.
Pokud jde o kalendář turistických akcí odborů KČT naší oblasti v elektronické podobě, lze jej rovněž získat na internetových stránkách ústředí KČT na adrese http://www.klubturistu.cz/, kliknutím na oddíl Akce KČT vlevo uprostřed a zde u filtru Oblast si na rozbalené roletě najít naši oblast, i když jsou k ní přidruženy i další odbory.
Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
redakce Zpravodaje
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 11, číslo 4. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Mgr. Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Ing. Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 04. 12. 2005. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Mgr. Luděk Šlosar. Distribuce: Mgr. Luděk Šlosar Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Uzávěrka příštího čísla do 31. 03. 2005.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.