24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 2/09 uveden bez grafické úpravy, navíc však s neobyčejně bohatou fotografickou a jinou dokumentací.Obsah:
Hledání podoby srazu /úvodník/Sraz oblasti
- Vyhodnocení 9. ročníku DP Barunka - 06. 06.2009, který byl také letním srazem turistů oblasti Královéhradeckého kraje
- Co se srazy oblasti?
Mezinárodní a XV. celostátní sraz cykloturistů v Pecce
Ještě k minulému číslu
- Na konferenci jako za školními škamnami?
- Destrukce nebo konstručnost?
- A co na to redakce
Turistické odznaky /I - výkonnostní odznak cykloturistiky - VO CT/
Po naučné stezce Bělá
Broumovsko - věčná inspirace pro výlety
Klub přátel toulek po polském pomezí
Použití GPS /II - pokračování z čísla 4/2008/
Jednou větou - zdařilá premiéra v Machově
Každý sraz turistů měl by zřejmě naplňovat dvojí smysl: 1/ pořadatelé by měli účastníkům nabídnout nadstandardní poznání lokality, ve které se sraz koná, 2/ na srazu by se měli účastníci společně sejít, vidět se, potkat se či posedět, čili sdružit se.
K dosažení účelu srazu by měli přispět stejnou měrou pořadatelé i účastníci. Co je platná poctivá snaha pořadatelů, není-li opětována adekvátním zájmem účastníků, vzpomeňme sraz již naší oblasti v roce 2005 v Bohuslavicích n. Ú., velkoryse pořádaný i propagovaný, avšak prostý patřičné odezvy členů KČT oblasti.
Podrobme nyní analýze účasti jednoho z účastníků 04. srazu naší oblasti, jenž se konal 06. června v České Skalici souběžně s pochodem Barunka - totiž mé.
Na start dorazil jsem před půl sedmou, kdy zpravidla se na startu nenachází příliš účastníků, přihlásil jsem se na start trasy 50 km, záhy jsem na trase zmizel a do cíle jsem dorazil těsně před 18. hodinou. Je pravda, že jsem si na trase sám "naordinoval" návštěvu zajímavých míst - pomníků z války roku 1866, ruiny hradu Červená Hora a pomník obětem komunistické totality v Litoboři, čímž jsem naplnil první záměr srazu. Na druhé straně jsem si zvolil takovou trasu a tím i natolik pozdní příchod, že jsem se s nikým nesdružil. Zachoval jsem se jako účastník pochodu, nikoliv srazu.
Zkusme nyní namodelovat ideální "srazové" chování tohoto účastníka - totiž mé. Ze startu bych nepospíchal pod knutou času, pohovořil bych déle s pořadateli a potřásl si rukama s postupně přicházejícími účastníky, jež bych zastihl. Přihlásil bych se na trasu 25 km. Pozdržel bych se více v Babiččině údolí. Do cíle bych dorazil po poledni. Poseděl bych v cíli s dalšími účastníky srazu. Poté bych se odebral naplnit některý z doprovodných programů - např. navštívit jedno ze dvou muzeí.
Pořadatelé turistických akcí, tedy i srazů, jsou vesměs zdatní funkcionáři s bohatými nápady i kontakty s lidosprávou i informační centry. Jejich snahu napíchat na špejli srazu - tradiční pochod - šťavnaté kousky masa - doprovodný program - předem brzdí obava z nezájmu účastníků, že tak naplano budou žádány o součinnost další instituce.
Jaký obsah co členové odborů KČT očekáváme od srazů, tím i od jejich pořadatelů? V jaké podobě si přejeme srazy oblasti? Ale také: Jsme ochotni zajistit co "klienti" srazů na těchto ve svých odborech účast, budou-li se třeba konat na druhém konci oblasti?
Způsob pořádání srazů oblasti měl by býti diskutován na oblastní konferenci, kde alespoň - jestliže nikoliv na srazu - se sejde více zástupců odborů pohromadě. Hledání takové podoby srazů, jež by se opět těšila zájmu členů oblasti, mělo by býti tématem na pořadu dne a také jedním z příkladů "pozitivního a tvůrčího přístupu", po kterém v článku Na konferenci jako ve školních lavicích, uveřejněném v minulém čísle Zpravodaj, volala jeho autorka, nikoliv po omezování práva na svobodnou diskusi.
/Luděk/
| 16 km | ||||
| 23 km | ||||
| 35 km | ||||
| 50 km | ||||
| celkem |
| 23 km | ||||
| 45 km | ||||
| 80 km | ||||
| celkem |
Nejmladší dítě: Ondřej Šatný, nar. 2005 - 4. roky, Česká Skalice na cyklotrase 23 km.
Nejstarší účastník: Jiří Vocásek z Turnova, nar. 1934 /74 let/ na pěší trase 25 km.
Nejvzdálenější účastník: František Nasadil z Jindřichova Hradce na pěší trase 35 km.
Počasí: zima + 10o C /ráno + 8° C/, studený vítr, zataženo, od 17 hod. prudký déšť.
Vladimír Ježek - předseda KČT HROT Česká Skalice
Další oblastní srazy byly již jen jednodenní, v rámci stávajícího jednodenního pochodu. Poslední Oblastní sraz turistů Královéhradecké oblasti proběhl v rámci pochodu Barunka, pořadatel KČT Hrot Česká Skalice, Jde o atraktivní prostředí, organizátory to stojí víc úsilí - prostě musí být připraveni na větší zájem, ale opět žádná odezva. Že šlo o oblastní sraz turistů na účasti nebylo rozhodně znát.
pořadatelé srazu z KČT Hrot České Skalice, kteří tradičně svou akci připravili s velkou pečlivosti, postávali okolo po půl sedmé na startu před sokolovnou ve značné přesile …..Foto: L. Šlosar
také v pokročilé již denní době okolo deváté hodiny očekávala pořadatelka účastníky před hřbitovem u Studnice zcela osamělá. Foto: L. Šlosar
Dle mne sraz turistů v této podobě, žádným srazem není, prostě zájemce, který přijde, se zaprezentuje, odejde či odjede si svou vybranou trasu, vyzvedne diplom a vrací se domů, jako z každé jiné turistické akce. To, že je v kalendáři turistických akcí něco zapsáno jako oblastní sraz a vyvěsí se transparent oblastního srazu - to ho z něj neudělá.
Určitě stojí za zvážení, zda má nějakou cenu v tomto trendu pokračovat, či nepřipravit něco jiného o co by turisté oblasti stáli více. Ale také je to o spolupráci odborů, jejich angažovanosti, vzájemné podpoře, informovanosti a vhodné " reklamě".
Protože chceme srazům pomoci, otevíráme na toto téma, vážení funkcionáři i turisté naší oblasti, diskusi na stránkách Zpravodaje na následující téma: Jste pro zachování letních srazů oblasti? V kladném případě - v jaké podobě byste si srazy představovali, aby Vás přilákaly k Vaší účasti? Máte-li k této problematice co říci, napište nám v elektronické podobě na jednu z těchto adres ludek@slosar.cz nebo janaskalkova@seznam.cz nebo ve hmotné podobě na adresu Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 Trutnov 4.
Jana Skalková - redaktorka Zpravodaje
první strana propozic srazu
V pátek ráno jsem vyrazil v pošmourném počasí v 07,15 hod. z Horního Starého Města přes Trutnov, Pilníkov, Nové Zámky, Mostek, Horní Brusnici na sraz na Pecku. Cesta ubíhala v pohodě až do Vidonic, zde se spustil liják, který mě doprovázel až na Pecku. V Pecce jsem vyhledal Eurocamp, kde měl být sraz a nemile jsem byl překvapen, že mě obsluha kempu poslala o půl kilometru dál do chatového tábora. Po příjezdu do chatového tábora jsem vyhledal registraci účastníků a zaregistroval jsem se. Poté jsem se odebral do areálu, postavil si stan a převlékl se z turistického oblečení. Poté jsem si dal odpočinek a po poledni jsem vyrazil pěšky poznat okolí tábora a Pecky. Vyrazil jsem na hrad, kde jsem měl jako účastník vstup zdarma a pak jsem se toulal po Pecce. Po návratu jsem si připravoval věci na sobotní vyjížďku a pročítal obdržené propagační materiály. V 18,00 hod. jsem vyrazil na večeři - vepřo-knedlo-zelo. Po večeři byl přípraven program. Nejprve vystoupil v besedě Josef Zimovčák. Povídal o závodech na vysokém kole /Tour de France, Giro d'Italia, Vuelta/. Po jeho vystoupení následovala beseda se Slováky - Peter Patz a Braňo Sýkora. Ti nám představili svoji zdolanou cestu z Bratislavy po Hedvábné stezce až do japonské Osaky. Po ukončení besedy se šlo spát.
V sobotu jsem se vzbudil v 06,45 hod. a vyrazil jsem na ranní hygienu a poté na snídani. K snídani byl obložený talíř. Při snídani jsem se domluvil s jednou partou od Havlíčkova Brodu, že pojedeme společně. V 08,30 hod. jsme vyrazili z tábora směrem Horku u Staré Paky, Studenec do Jilemnice. Zde byla na náměstí první přestávka. Poté jsme za krásného počasí vyrazili směr Benecko, Žalý, zde jsme si dali 2. přestávku, kterou jsme vyplnili návštěvou rozhledny. Po domluvě jsme vyrazili na oběd na Rovinku, Po obědě jsme vyrazili směr přehrada Špindlerův Mlýn a Špindlerův Mlýn. Po prohlídce Špindlerova Mlýnu jsme podél Labe sjeli do Vrchlabí na svačinu do cukrárny. Po občerstvení ve Vrchlabí jsme se vydali přes Dolní Brannou zpět na Pecku. Přijeli jsme okolo 18,00 hod., a tak jsme si došli na večeři /kuře a bramborová kaše/. Po večeři následoval další program. Na začátek bylo grilování, poté jízda zručnosti pro účastníky, dále vystoupení skupiny Art Rosa. Poté došlo k slavnostnímu ukončení srazu. Při ukončení byli představeni všichni pořadatelé, byli oceněni nejstarší a nejmladší účastník a na závěr ukončení bylo předáno putovní kolo srazu do rukou budoucího pořadatele srazu z Prahy. Poté jsme se odebrali do hlavní budovy, kde byla do ranních hodin diskotéka pro účastníky srazu. Hrála skupina Plastik Fi - Fl.
autor článku před prodejnou cyklistických potřeb v Trutnově pod Krakonošovým náměstím. Foto: neznámý kolemjdoucí
chatový tábor s městečkem Pecka v pozadí. Foto: P. Kunce
mapky dokumentují pestrý výběr tras pro účastníky srazu. Foto: P. Kunce
účastníci srazu nemohli ponechat bez povšimnutí hrad v hoření části městečka. Foto: P. Kunce
jedním z vrcholů srazu bylo vystoupení Josefa Zimovčáka - populárního jezdce na vysokém kole. Foto: P. Kunce
nejzdatnější účastníci srazu se přiblížili na svých trasách do těsné blízkosti Krkonoš. Foto: P. Kunce
o úsměvnou atmosféru srazu se postaralo též vystoupení skupiny Art Rosa. Foto: P. Kunce
stejně jako ve dne na kole to účastníci večer "rozbalili" i na tanečním parketu. Foto: P. Kunce
V neděli jsme se vzbudil v 07,00 hod. do krásného slunečného počasí. Vyrazil jsem na snídani /obložený talíř/. Poté jsem se odebral ke stanu a začal jsem balit na odjezd. Po sbalení jsem se rozloučil s účastníky a hlavním pořadatelem a vyrazil jsem k domovu. Cesta domů vedla z Pecky přes Mostek, Pilníkov, Trutnov do Horního Starého Města. Hodnocení srazu: Z mého pohledu se sraz vydařil a proto uděluji velké díky pořadatelům z Cyklo Harant Pecka včele s panem Bergerem. Dále bych chtěl poděkovat za dobře zajištěné zázemí pro účastníky po stránce ubytování, stravování, celostránkového servisu kol zdarma, besed a propagace jak po stránce mapové, tak i propagačního materiálu.
Petr Kunce - KČT Bohuslavice n. Ú., účastník srazu
"Tady soudruh Kotas a mám jeden dotaz!"
"Příště soudruhu, příště!"
Na další schůzi opět: "Má ještě někdo dotaz?"
"Tady soudruh Kotas a mám jeden dotaz!"
"Příště soudruhu, příště!"
Končí další stranická schůze. "Má ještě někdo dotaz?"
"Tady soudruh Novák, co pak je se soudruhem Kotasem?"
Dovolil jsem si začít svůj článek vtipem, který byl aktuální tak před dvaceti lety. Po přečtení článku Na konferenci jako za školními škamnami mě totiž zatrnulo. To, co jsme si před rokem 1989 povídali jako vtip, se nám někdo snaží podsouvat i v dnešní době. Abych to upřesnil. Ti, kteří se na konferenci snažili diskutovat, tak podle redaktorky Zpravodaje zbytečně "zlobili". To se opět chceme vrátit do doby, kdy se od nás očekávalo jenom sedět a odhlasovat slepě to, co nám někdo předložil? Ať se nám to líbí, či nelíbí. Základem demokracie je snad možnost svobodně vyjadřovat svoje názory.
A zřejmě by bylo asi nejlepší, aby již na tyto konference "zlobiči"nejezdili. Zejména pak ti, kteří dle redaktorky Zpravodaje, neskousli vytvoření velké oblasti. Tak to už je opravdu síla! Vytahovat po letech tyto věci a to jenom v souvislosti s "nepohodlnou" diskusí.
Nevím, kde si redaktorka vyhradila právo, takto psát. Titul redaktorky Zpravodaje a členky výboru oblasti snad neopravňuje k tomu, aby vynášela takovéto soudy! ( pokud ovšem nebyl článek napsán "na objednávku" ). A to mluví ještě o útočné kritice a destrukci. Myslím, že její článek jasně ukázal, kdo útočí a snaží se o destrukci. Vím totiž o čem mluvím, protože takto podobně začala krize v předchozí oblasti Krkonoše a Podkrkonoší.
Na výroční schůzi KČT Bohuslavice nad Úpou jsem byl zvolen jako delegát na oblastní konferenci a proto jsem měl legitimní nárok se zúčastnit diskuze. Abych mohl objektivně členy odboru informovat o dění v oblasti, tak jsem svými připomínkami v diskuzi si vyjasňoval některé věci. Moje diskusní příspěvky byly věcné a vždy k danému tématu. Nebyly útočného a v žádném případě destruktivního charakteru.
Spíše jsem však měl pocit, že odpovědi na tyto příspěvky byly vyhýbavé a někdy se odpovídalo i na něco jiného. Protože jsem nechtěl zdržovat, tak jsem se už dále neptal. Navíc jsem nabyl dojmu, že není ani v zájmu mi odpovídat, protože jsme jako Bohuslaváci bráni na konferencích jako ti "zlobiví". V mojí povaze však není, abych něco, co mi není jasné, odhlasoval jenom proto, že se to ode mne očekává. Proto tedy diskutuji.
Na závěr si neodpustím ještě jednu připomínku. Kdyby redaktorka pořádně poslouchala, tak by nemohla napsat: Br ….kauza "Babovák". Vůbec jsem nehovořil o účasti p. Babováka na akcích KČT. Souhlasím, že je to svobodný člověk a tak se může účastnit jakékoliv akce, kterou náš Klub pořádá. Mluvil jsem však o tom, že člověk, se kterým se náš Klub soudí, může na našich významných akcích, jako je třeba Za posledním puchýřem ( kde je vysoká koncentrace turistů ) prodávat své produkty. Původně jsem o této kauze již nechtěl mluvit, ale vyplynulo to nějak z diskuze.
Pokud totiž náš Klub chce někde něco prezentovat, musí za to tvrdě platit! Jak jsem také na konferenci slíbil, byl to poslední diskuzní příspěvek na toto téma. Po odpovědi delegáta z ústředí KČT mi už konečně došlo, že Klubu to až zas tolik nevadí a že někdo "vyšší" drží nad p. Babovákem ochrannou ruku.
Na závěr bych rád vyslovil přání, abychom se nechovali jako naši politici. Najděme společnou řeč a přestaňme s žabomyšími válkami. Nikam to nevede! Nebude potom nutno psát tyto články, které zbytečně jenom zabírají místo ve Zpravodaji, zabírají jejich pisatelům drahocenný čas a plno lidem nic neříkají.
Vladimír Škop - KČT Bohuslavice n. Ú.
Druhá připomínka se týkala distribuce Zpravodaje. Mrzí mne, že se redakce Zpravodaje nebránila a ani neměla snahu odpovědět na příspěvek kolegy z Hradce Králové. Považoval jsem tedy za dobré tuto skutečnost vysvětlit a připomenout, že tento problém byl vyřešen na minulé konferenci v Jaroměři.
Třetí základní připomínka se týkala zhodnocení činnosti a její plán na další rok. Velice mě mrzí, že pan Hovorka přetočil můj příspěvek a zhodnotil to, že žádáme podrobnou statistiku všech odborů o kilometráži a účasti na jednotlivých akcích. V žádném případě to tak řečeno ani myšleno nebylo a ani to tak nikdo nechce. Předpokládal jsem, že se dozvíme, že v oblasti je tolik a tolik odborů, které pořádají tyto akce. Popřípadě bych vyzdvihnul, že ta či ona má tento kulatý ročník. Co se týče činnosti oblasti bych nadále vyzdvihnul významné akce oblasti "Zahájení jarní sezony v Jestřebích horách", to zde zmíněno bylo, ale " Sraz oblasti" v České Skalici již zmíněn nebyl. Asi to není tak významné. Z úst pana Vořechovského na naší výroční schůzi jsem se dozvěděl, že oblast ve spolupráci s polskou stranou v rámci přeshraniční spolupráce připravuje přeshraničního průvodce. Toto považuji také za významnou akci, která by měla být také zmíněna v činnosti oblasti.
Ještě jednou tedy tvrdím, že nikdo do podrobna nic nechce. I toto bylo projednáváno a diskutováno na minulé konferenci. Asi to ale nebylo tak důležité, aby se to dostalo do jejího zápisu ostatně jako i jiné diskusní příspěvky. Chtěl jsem tímto docílit jen to, aby oblastní výbor měl alespoň trochu přehled o činnosti v jednotlivých odborech a zástupci odborů se zase něco dozvěděli o ostatních odborech na oblastní konferenci.
Čtvrtá připomínka byla ohledně internetových stránek oblasti. Zakládala se na skutečnosti, kterou pan Hovorka také nedokázal přijmout a která mě byla potvrzena později i jinými účastníky. Navíc nás mají propagovat a proto by stály za nějaké úpravy. Toto jsem již konzultoval se správkyní stránek a členkou výboru pí. Kabrhelovou, s pozitivním přístupem.
Závěrem bych chtěl konstatovat, že toto nepovažuji za destrukci , útočné kritiky a negativní postoj vůdči všemu. Myslím si naopak, že by to směřovalo k lepší informovanosti i činnosti v oblasti.
Jestli tedy nemáme na oblastní konferenci diskutovat k činnosti oblasti a máme tam sedět a akorát slepě odsouhlasit vše co nám je řečeno, vracíme se do starých dob a nemusíme tam jezdit, stejně to k ničemu nevede.. Můžeme si užít pěknou jarní sobotu někde v přírodě s činností vlastního odboru.
Jaroslav Teichman - předseda KČT Bohuslavice n. Ú.
- předmětem kritiky nebyla skutečnost, že si nějaký delegát "dovolil" vystoupit, anebo že tak učinil pronášeje nějaký nepopulární názor, tedy že "zlobil" a "vytrhoval", naopak diskutovat bylo právo každého delegáta, pokud přitom "neházel křídou nebo hubkou" /rozuměj: pokud se nechoval nekorektně/, což se nestalo a což také článek nikomu nevytýká
- v článku byl zcela legitimně vyjádřen celkový pocit z diskuse spočívající v tom, že mnozí delegáti "vidí vše negativně a jejich postoj je spíše charakteru útočné kritiky a destrukce a chybí pozitivní a tvůrčí přístup", jeho cílem nebylo pranýřovat konkrétní vystupující, proto logicky nemohl být v článku jmenován kolega Teichman ani kdokoliv jiný - oceňujeme naopak, že autoři předešlých článků snaží se v nich iniciativně doložit, že oni sami negativistický přístup nesdílejí
- v článku je rovněž vyjádřeno zcela přirozené znechucení autorky z kauzy Babovák, článek v žádném případě není namířen proti vystoupení kolegy Škopa na toto téma, jež ostatně přetřásalo více vystupujících
- článek v žádném případě nezpochybňuje právo na vystoupení člena revizní komise ke zprávě o hospodaření, lze se pouze přimluvit za to, aby řada nesrovnalostí byla řešena ještě před oblastní konferencí, což v tomto konkrétním případě zřejmě v moci člena revizní komise nebylo
- zástupce Zpravodaje nereagoval s připomínkou stran jeho distribuce, protože v tomto případě se týkala vnitřních záležitostí příslušného odboru.
redakce Zpravodaje
Účast a dosažené hodnoty potvrzuje cvičitel, vedoucí akce, organizátor apod. Evidovat je nutno vše chronologicky.
| Technické podmínky: | |
| Minimální délky tras: | |
Bronzové výkonnostní odznaky jsou udělovány zdarma klasifikátorem oblasti., vyšší stupně za poplatek zajišťuje pověřený pracovník PR ÚV KČT. Při vyřizování poštou je nutné přiložit poštovní známky na vrácení zásilky.
Josefa Ježková - klasifikátorka oblasti
Východisko stezky jsme nalezli bez problémů u náměstí v Solnici hned u hlavní silnice naproti parkoviště prodejny potravin. První a vlastně jediný problém nastal při hledání zastavení č. 2 - Dlouhá strouha, neboť z námětí nebyl jasný další směr a i když jsme podle citu vyrazili správným směrem, na dalších křižovatkách jsme se museli dotazovat a značky počátku cesty jsme neobjevili ani při návratu. Nutno dodat, že značení trasy za informační tabulí "Dlouhá strouha" již bylo vyhovující a zelené tabulky s logem stezky nás vedly spolehlivě až k cíli. Cestou jsme oceňovali vyčerpávající informace na panelech, které nám přiblížily historické objekty v okolí (například starou strouhu, zašlé lázně, zámek v Kvasinách atd.) a upozornily na přírodní zajímavosti , které jsme mohli cestou pozorovat, které jsme po přečtení textu dokázali pojmenovat a které bychom mohli snadno přehlédnout.
Měsíc květen byl pro vycházku velmi vhodný, protože louky byly posety různorodou kvetoucí vegetací. Krásné výhledy na čistou zeleň Orlických hor i vzdálenějších Krkonoš nás nutily k častým zastavením mezi jiným i na vyhlídkovém altánu u vodojemu.
Trasa stezky je velmi různorodá, vede lesy, loukami a poli, probíhá kolem zaniklých císařských lázní a potkává se s říčkou Bělá. Historickou technickou zajímavostí je na první pohled nenápadná Dlouhá strouha. Tento náhon začíná v Kvasinách a vodou napájí černíkovický rybník a dokonce prý i vzdálený cukrovar v Českém Meziříčí. Za osadou Nové Dvory následuje cesta lesem Boroviny a vede k říčce Bělá, která dala název naší naučné stezce. Po levém břehu pak procházíme Kvasinami, pod cestou občas zaslechneme malé vodopády na Bělé a posléze se před námi otevře rozsáhlý areál Škody Auto. Na zastávce č.11 se dozvíme historii automobilky a z obrázků si můžeme připomenout typy vozidel, které zde byly vyráběny dříve. Zámek v Kvasinách, který míjíme slouží k bydlení. Parkem podél jezírka se vrátíme k říčce Bělé a za pár okamžiků se ocitáme na konci stezky.
náměstí v Solnici - výchozí místo naučné stezky. Foto: H. Macková
zastavení naučné stezky č. 2 - Dlouhá strouha. Foto: H. Macková
roj včel ve větvích stromu. Foto: H. Macková
Orlické hory nad obilním lánem. Foto: H. Macková
zámek v Kvasinách. Foto: H. Macková
detail rododendronu v zámeckém parku v Kvasinách. Foto: H. Macková
jezírko v zámeckém parku v Kvasinách. Foto: H. Macková
Naučná stezka Bělá pro nás byla příjemnou a nenáročnou, lehce kondiční vycházkou a přispěla k pohodě sobotního dopoledne. Cesta neobsahuje zvláštní atraktivní kuriozity, ocenili jsme však její rozmanitost a zajímavou trasu malebnou podorlickou krajinou.
Miroslav Macek - Opočno
Dopředu podotýkám, že určitě nemá. Žádného jsme nepotkal. V deset hodin jsem na místě a za deště vyrážím. Návštěva kláštera, v krámku se suvenýry nákup zdejších turistických vizitek, pak malé "odskočení si " do pivovaru v Olivětíně. Pak zase zpátky a po červené značce směr Broumovské stěny, resp. Hvězda. U Křinic přechází déšť v parádní lijavec, cesta se mění doslova v potok. Zachumlán v pláštěnce a pod deštníkem s úplně pomáchanýma botama docházím k restauraci Amerika. Tady liják náhle ustává. Uvítám to, čeká mne stoupání na horu na Hvězdu, kam dorážím pěkně propocený. Po krátké zastávce u kaple, ze které v tu chvíli byla asi "za odměnu" výhled na Broumov a část Javořích hor za ním, a v chatě na občerstvení pokračuju přes Hlavňov do Police nad Metují, Znova se rozprší, ale už mi je to celkem jedno.
Ve městě zbývá dost času na návštěvu muzea stavebnice Merkur, které zde otevřeli zrovna před rokem. Ti starší z nás si určitě vzpomínkami vrátí do dětských let, kdy jsem si s touto stavebnicí hráli a montovali různé věci, ať už podle návodu nebo dle vlastní fantazie. Vstupné činí přijatelných 40,00 Kč. Expozice je rozhodně zajímavá. Ať už se týká celé historie výroby této stavebnice nebo jednotlivých sestavených exponátů, kterým vévodí v jedné místnosti stavba elektrárny, která váží 850 kg, trvala autorovi 3 roky, a co je nejzajímavější, je zatím menší části stavby ocelového města podle románu Julese Verna a má být kompletně dokončena někdy v roce 2016. Kam se pak umístí, to si nějak nedovedu představit. Ty nejmenší kromě stavebnicových modelů určitě zaujmou jezdící vláčky v další z místností, plné vitríny mašinek a vagónů. Prostě výstava pro malé i velké. Vřele návštěvu doporučuji. Otevřeno je každý den mimo pondělí od 9,00 do 12,00 hod. a 13,00 do 17,00 hod.
Moje cesta pak pokračovala po silnici kolem Ostaše do Teplic nad Metují. Jakoby schválně těsně před příchodem na nádraží přestává pršet. Za pár minut už svítí i sluníčko, kterému to vydrželo po celou cestu vlakem až do Trutnova.
V cíli pochodu ještě krátký "pokec" s přáteli pořadateli a před půl osmou večer jsem doma. Den sice propršel, ale to nevadí, příště bude určitě zas líp.
Vladimír Sedláček - KČT Jilemnice
Neobyčejně zajímavou a kuriózní pospolitostí je členů Klub přátel toulek po polském pomezí. Klub totiž je složen z ředitelů Úřadů práce, současných a především bývalých, jež osud zavanul později do důchodu nebo jim přisoudil jiná poslání. Členy klubu pospojuje dále láska k polskému pomezí a jejich předešlá součinnost v rozvoji česko-polských vztahů.
Členové klubu samozřejmě jsou spolu v různě frekventovaném kontaktu po celý rok, ale především každou třetí či čtvrtou červnovou sobotu podnikají spolu výlet do polského pomezí. Prvním jejich výletem byl v červnu 1998 výlet ze Skalných Grzybů do Vambeřic, až do dneška podnikli celkem dvanáct výletů v rozpětí od Gór Izerských po Śnieżnik Kłodzki, navštívili kupříkladu místa jako Szklarsku Porębu, Polanici-Zdrój, Kowary, Góry Sokole, Białe Skały a další lokality. Scházejí se vždy u Úřadu práce nejbližšího místu výletu. Naposledy se sešli 20. června před Úřadem práce v Náchodě a podnikli výlet z Machova do Pstrążné /Pstružné/ a zpět v dosud rekordním počtu 11.
Při akcích Klubu přátel toulek po polském pomezí setkávají se přátelé z tak od sebe vzdálených míst, jako jsou Klatovy, Liberec, Frýdek-Místek, Beroun a další. Nejstarší účastnicí akcí byla paní Zdeňka Gregorová, jíž v roce letošní akce je 77 let.
Klub přátel toulek po polském pomezí vede si bohatou obrazovou dokumentaci. Spiritem rectorem a hlavním iniciátorem akcí je bývalý ředitel Úřadu práce v Hradci Králové, nyní poslanec Poslanecké sněmovny Ing. David Kafka.
cesta k úbočí Boru překvapivě náhle ožila a po chvíli shlukli se před mým fotoaparátem členové Klubu přátel toulek po polském pomezí. Foto: L. Šlosar
Proč píšeme ve Zpravodaji také o turistickém seskupení, jehož členy jsou z teritoria odpovídající naší oblasti KČT turisté pouze z Hradce Králové, Náchoda, Trutnova či Rychnova nad Kněžnou? Činíme tak proto, že tímto a podobnými články chceme vzbuzovat zájem o turistiku, k níž zakládání obdobných sdružení může inspirovat.
Víš, milý čtenáři, o podobném neformálním sdružení? Nezaváhej a napiš nám o něm.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Mapy se totiž rychle mění a zastarávají. Vznikají nové silnice, nové cesty a staré zanikají. Každý jistě pochopí, že sebedokonalejší přístroj, kde budeme mít silnice a cesty deset let staré, je na nic. Proto vždy při nákupu si ověříme, jestli lze v přístroji vůbec mapa aktualizovat. Bohužel, vyskytlo se na trhu dost přístrojů (a dokonce i drahých), kde mapy nejdou bez odborného zásahu někým, kdo tomu rozumí, změnit. Spíš šlo o nelegální zlomení programového vybavení, aby se tam nové mapy nacpaly. Též je vhodná co největší paměť, protože jednak tam můžeme nacpat více různých map ale též musíme pamatovat na to, že nové mapy budou stále podrobnější a dokonalejší a tudíž i zaberou více vnitřní paměti přístroje. U GPS, kde jsou mapy napevno a nejdou změnit, obvykle obsahují mapu celé Evropy, která však nebývá příliš podrobná a pro turistiku tudíž zcela nevhodná. Turistům vřele doporučuji mapový podklad TOPO Czech 2 Pro. Koupí tohoto produktu získáme nejen výborný podrobný nákres všeho v měřítku 1: 10 000 ale i hodnotnou mapovou aplikaci pro vaše PC, s možností vyhledávání a sestavování tras, což se hodí pro nemapové přístroje (viz níže).
Přístroje GPS použitelné v turistice můžeme rozdělit do dvou základních kategorií: Automoto a venkovní neboli outdoor. Speciálními, jako jsou letecké, námořní atd. se zde nebudeme zabývat.
Automoto, jak ostatně název napovídá, slouží převážně v automobilech či na motocyklu pro silniční navigaci, když potřebujeme dojet na neznámou adresu. Hlavními znaky jsou velká obrazovka, vždy obsahují mapové podklady a mívají baterií tak nejvíc na 4-5 hodin provozu. Mají hlasovou navigaci, kdy nás program vede k cíli více či méně srozumitelnými hlasovými povely v přímé řeči a obvykle v mnoha jazycích. Při turistice je nemůžeme využít trvale, protože baterie by nevydržela celý mnohahodinový pochod. Stejně tak hlasový povel je ve volné přírodě celkem k ničemu. Ale snadno za jejich pomocí při zabloudění nalezneme svojí polohu v terénu, najdeme na mapě nejbližší cestu i barevnou turistickou značku a přístroj nás vyvede z bloudění a nasměruje na správnou trasu. Pak jej obvykle musíme vypnout a šetřit baterie a použít znova, až budeme opětovně mimo svou trasu. Nízká výdrž baterií (tedy přesněji větší energetická spotřeba přístroje) je hlavní nevýhoda. Motorizovaným turistům to nemusí vadit a tuhle nepříjemnou vlastnost bohatě vynahradí, že mohou přístroj používat v automobilu bez omezení a s nainstalovanou mapou TOPO Czech dokonce lépe, než s obvyklou mapou Atlas Czech od Teleatlasu. Nemusí si pořizovat dvě navigace - jednu do auta a jednu na pěší výlety. Další nevýhodou těchto navigací je jejich menší odolnost proti hrubšímu zacházení a nejsou vodotěsné, což zase v autě naprosto nevadí. Do této kategorie bychom mohli zařadit také telefony a PDA, do kterých lze nainstalovat navigační software (nebo tam je již od výrobce) - třeba Noia N96. Telefonní navigace bývají velice loudavé. Někdy zaměření polohy trvá až kolem 20ti minut, protože procesor v telefonu je pomalý a algoritmy výpočtu poloh satelitů bývají také pomalé. Je to jako ostatně se všemi zařízeními. Víceúčelová bývají horších kvalit, než přímo k tomu určená. Telefon má sloužit pouze k telefonování, k focení fotopřístroj a k navigování správný navigační počítač. Ano, všechny prodávané navigace jsou vlastně mini počítači PDA a jdou (někdy až po "hacknutí") takto využívat.
Venkovní, outdoor: Tyto navigace jsou jako jednoúčelové pro turisty nejvhodnější. V autě se používají hůře, bazmapové jsou prakticky ve vozidle nepoužitelné. Nemívají hlasovou navigaci, což je při turistice spíše výhodou, neboť hlasové povely v terénu či hlubokém lese jsou spíše matoucí. Zato přístroje jsou velice odolné, snesou i hodně nešetrné zacházení a bývají vodotěsné, nevadí jim déšť a některé dokonce plavou na hladině, takže při pádu do rybníka neklesnou ke dnu ale můžeme je z hladiny vody vylovit. Rozdělujeme je do dvou hlavních skupin: Nemapové a mapové.
Mapové jsou obdobné automobilovým navigacím a doporučuji do nich též mapové podklady TOPO Czech, které obsahují všechny turistické značené cesty i neznačené pěšinky a dovedou nás podle nich vézt do cíle trasy. Trasu si můžeme naplánovat jak doma za pomocí počítače - součástí mapových podkladů TOPO Czech je program pro počítače PC Mapsource, který dodá do vašeho domácího počítače vynikající mapový program s výpočtem tras (takzvaný routing). Takto doma připravenou trasu snadno do přístroje zapíšeme a na výletě pak jen spustíme vedení. Dlouhá výdrž baterií těchto přístrojů nám umožňuje projít pohodlně celý výlet. Na mapovém přístroji sledujeme cestu jako na papírové mapě a přístroj nás upozorňuje šipkami, varovným tónem nebo i řečí, když sejdeme z trasy nebo kde máme zabočit na jinou cestu. Vybíráme co necitlivější přijímač satelitů, protože méně citlivé ztrácejí v hustém lese nebo v lijáku signál. Též je vhodné vybírat i displej, aby byl čitelný i na prudkém slunci a nemuseli jsme nejdřív hledat stín a pak teprve cestu.
Nemapové se zdají na první pohled nanic. Ale jen na první pohled. Jsou podstatně levnější, mají největší výdrž baterií a bývají vodotěsné, ba i plovoucí. Je vhodné koupit přístroj, kompatibilní s programem Mapsource a s mapou TOPO Czech. Proč? Doma si připravíme trasu, tu zapíšeme do přístroje. Ta se v této navigaci bude jevit jako klikatá čára a snadno vidíme, kde jsme při pochodu se odchýlili z trasy a jak se na ní vrátit. Je už na nás, jestli zvolíme pochod mimo cestu lesem, polem nebo loukou ale nejkratším směrem a nemůžeme zabloudit, nebo zdali se vrátíme na nějaké rozcestí, které jsme minuli. Nemapové přístroje jsou také nejvhodnější pro geocaching, kde nás nezajímají konkrétní cesty (keš je většinou stejně ukryta mimo chodníky) ale ukáže nám souřadnice cíle a místo, kde nepohybujeme. Tím snadno dojdeme k úkrytu a též se nemusíme bát, že v nejlepším dojdou baterie. Tyto přístroje většinou "šlapou" na mikrotužkové baterie a můžeme si jich vzít do kapsy hrst náhradních nebo s výhodou použít nabíjecí akumulátory. Dobrý je přístroj s magnetickým kompasem. Je sice hezké, že máme nastaveno "zobrazení k severu", když stojíme uprostřed divočiny a nevíme, kde ten sever je. Ještě lepší je "zobrazení ve směru přesunu", což když stojíme zcela selže. GPS sice znají světové stany a dovedou je zobrazit, ale musíme se pohybovat. Ve stoji to nedokážou zjistit a proto je pro orientaci váhavého chodce vhodný buď zabudovaný magnetický kompas v přístroji, nebo klasická buzola v kapse. /Dokončení příště/,
Richard Cestr - Zeleneč
první strana propozic prvního historicky doloženého pochodu Nordic Walking v naší oblasti
pořadatelé podpořili na sporným místech turistické značení značením vlastním. Foto: L. Šlosar
zlatým hřebem trasy 20 km byl pohled z Junácké vyhlídky na Hejšovinu a Bor. Foto: L. Šlosar
pořadatelé - spokojení se zájmem o akci - očekávali v cíli v Obecním domě trpělivě i poslední účasti /na snímku v rozhovoru s Pepíkem z Červeného Kostelce - druhým zprava/. Foto: L. Šlosar
diplom prvního historicky doloženého pochodu Nordic Walking v naší oblasti
-lš
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 15, číslo 2. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 26. 06. 2009. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do 16. 09. 2009.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.