24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 2/10 uveden bez grafické úpravy, navíc však s obrazovoou dokumentací.Obsah:
Ve svých snahách neutucháme, o přízeň klientů se rveme /úvodník/Reminiscence na Novoroční čtyřlístek 2010
Zdrávi došli - do Hořic
Pozvánka na seminář pro funkcionáře odborů oblasti
Drobnosti oblasti
Unikátní systém vyhledávání turistické kilometráže na internetu
Důležitá změna kontaktní adresy
Cestovní pojištění KČT
Podorlický skanzen v Krňovicích
Trasa Žďárky u Hronova - Pstrążna - Žďárky
Naučné stezky po hornických památkách Jestřebích hor - Rtyňský okruh
Výhodná doprava do Polska za turistickými zážitky
Hradec Králové drobátko známější - beuronská malba
Nespadl jsem z višně a jsem si vědom, že zajistit plynulé spojení na železnici závisí na řadě veličin a že nejde tudíž o jednoduchou záležitost. Nicméně tak dlouhé cestování na relativně krátkou vzdálenost s tak značnou prodlevou při přestupu odradí mě stejně, jako nákup v krámku v zastrčeném dvoře s otevírací dobou od 4 do 8 hodin ráno, do něhož dostanu se navíc potemnělými chodbami - zvláště jsem-li si vědom, že dosud spojení do Lomnice nad Popelkou fungovalo v tuto dobu zcela plynule.
Mizerným spojením může být iritováno velké množství cestujících, takže za pár let si nějaká usměvavá tvář - v duchu přísloví, že dítě si stěžuje, že je bito, a už neříká proč - zanaříká, že o cestování oním směrem není zájem, a železniční dopravu zde zruší, možná že si ještě zamne spokojeně rukama, možná ale nikoliv, nechci být paranoidní.
Pro nás, co se kol ochomýtáme co pořadatelé, není pořádání pochodů živobytím - jako pro jiné je provozování železniční dopravy - klidně můžeme si nazout botasky jen pro naši potěchu. Přece však ve svých snahách neutucháme, o přízeň případných klientů doslova se rveme - pomocí nových nápadů, inovací, zpestření či obohacení.
Dokladem i příkladem toho bylo pět turistických akcí o sobotách 03. a 10. dubna.
Zahájení jarní turistické sezony v Jestřebích horách - zpestření a obohacení: pořádání brendského medovinového maškarního bálu na Jestřebí boudě.
První jarní kilometry - problém: souběžné pořádání především hvězdicové akce na Jestřebích horách, řešení: nejdelší trasa vedoucí průchozím místem konkurenční akce a tím možnost i účasti na této akci - podobně jako v roce 2001 pořadatelé "Trutnovského draka" nezkrušeni kolizí se srazem turistů oblasti, končili trasy pochodu v místě pořádní srazu v Žacléři a tím sraz podpořili, jako v roce 2006 pořadatelé Jarní 30 vedli rovněž své trasy průchozím místem Zahájení jarní turistické sezony v Jestřebích horách.
Rohoznický darmošlap - problém: teprve čerstvá tradice pochodu, vzdálenost od nejbližších autobusových spojů v Miletíně, řešení jako lákadlo: obohacení pochodu o "přímolaťku slepou", originální obdobu orientačního závodu.
Jarní pochod Podkrkonoším a Českým rájem - problém: mizerné spojení do Lomnice nad Popelkou, řešení: připočítávání kilometráže od výchozích vlakových zastávek, do kterých účastníkům umožní plynulé vlakové spojení v sobotu ráno dojet.
Jarní 30 - problém: proti minulosti poněkud okleštěné spojení do Bohuslavic nad Úpou, řešení: alternativní start na náměstí v blízkém třicetitisícovém Trutnově.
Ano, pro nás, co se kol ochomýtáme co pořadatelé, není pořádání pochodů živobytím - jako pro jiné je provozování železniční dopravy - klidně můžeme si nazout botasky jen pro naši potěchu. Přece však ve svých snahách neutucháme, o přízeň případných klientů doslova se rveme. Tak ať se nám v tomto našem úsilí i nadále daří!
/Luděk/
O výsledcích letošních Novoročních čtyřlístků za ústředí informoval v materiálech pro účastníky celostátní konference KČT Mojmír Nováček. Čtyřicetitří pochodů uskutečněných v České republice na přelomu roku zúčastnilo se 13.800 turistů a bylo na nich vybráno 154.761,00 Kč. Z vybrané částky budou letos hrazeny náklady na úpravu stezky Emy Destinnové na Třeboňsku.
V naší oblasti uspořádal na Nový rok již po sedmé tuto akci pod názvem Novoroční čtyřlístek 2010 toliko odbor KČT Nové Město nad Metují, reportáž z ní přinesli jsme v minulém čísle Zpravodaje. Akce zúčastnilo se 72 turistů a bylo na ni vybráno 1.665,00 Kč.
Za pořádání akce náleží odboru KČT Nové Město nad Metují poděkování.
z materiálů na celostátní konferenci KČT shrnul Luděk Šlosar
Možnost navštívit výstavu stále trvá do konce prázdnin - do 31. srpna 2010. Výstava se koná v Malé síni Městského muzea v Hořicích, jež nachází se v centru města na náměstí Jiřího z Poděbrad, v hoření části náměstí vlevo ve směru pohledu od radnice. Muzeum na svých webových stránkách udává pro duben až říjen otevírací dobu denně mimo pondělí v denním časovém rozmezí od 09 do 12 hod. a od 13 do 17 hod. Návštěvník Hořic zajímající se o turistiku rozhodně by si tuto výstavu neměl nechat ujít.
Jana Skalková, Luděk Šlosar - redakce Zpravodaje
Pozvánku s programem a podrobnostmi týkajícími se ubytování, stravování, cen a dějiště semináře obdržely odbory se zápisem ze schůze výboru oblasti ze 07. 04. 2010.
Zájemci se do 15. 09. 2010 přihlásí na adresu Vořechovský Miroslav, Nerudova 489, 542 32 Úpice, nebo e-mail mirvorechovsky@volny.cz nebo na oblast u paní Jágrové. Kapacita je omezená přihlášky budou zařazovány v pořadí, v jakém přijdou s cílem zastoupení co největšího počtu odborů.
-lš-
- výbor oblasti obdržel a vzal na vědomí "Sdělení o ukončení činnosti v KČT Jaroměř" ke dni 29. 12. 2009. Dle zápisu byly majetkové vztahy vyrovnány. Dva členové přecházejí do odboru Hrot Česká Skalice a 5 členů ukončilo členství
- akce Oblastní zahájení turistické sezóny u Bílého kolu, kterou tradičně uspořádal odbor KČT Sparta Úpice, se zúčastnilo asi 100 účastníků a - jak je v poslední době zvykem - startovné zaplatilo pouze 50 účastníků. Skrovný podíl na účasti mají též pořadatelé souběžně se konající akce První jarní kilometry z KČT Lokomotiva Trutnov, kteří průchozím místem zahájení směrovali nejdelší trasu 35 km, na níž se přihlásilo 15 účastníků
- naše oblast by měla pořádat v rámci akce Eurorando 2011 pochod s nabráním vody z pramene Labe. Navržený termín je 11. 06. 2011. Start je zvažován na Zlatém návrší odtud k prameni Labe a zpět nebo dle vlastní volby. Každý účastník obdrží pamětní list.
-lš-
Od letošního května byl navíc zprovozněn na webových stránkách KČT http://www.kct.cz/ unikátní a v ČR zatím jediný systém vyhledávání kilometráže značených pěších turistických tras KČT. Po stisknutí prvního odkazu VYHLEDÁVAČ ZNAČENÝCH TRAS v levém sloupci na úvodní straně webových stránek probíhá vyhledávání ve třech krocích:
- na začátku je nutno zadat název začátku trasy (postačuje část názvu, minimálně 3 znaky), zmáčknout tlačítko Hledej a z rolovacího boxu vybrat přesné místo začátku trasy
- pokud trasa přechází na jinou barvu turistického značení, je třeba zmáčknout tlačítko Zadat křižovatku a vybrat rozcestník, tak je možno vybrat najednou postupně pět křižovatek
- na závěr je třeba kliknout na tlačítko Zadat cíl, vybrat cílové místo na trase a zmáčknout tlačítko Spočítat
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
-lš-
|
Tarif Pojištění |
Standard |
Nadstandard |
- Cestovní pojištění zahrnuje krytí pro jednotlivé druhy pojištění do výše pojistných částek podle sjednaného tarifu pojištění a této tabulky. Náklady na záchranou akci zahrnují mj. i hrazení zásahů Horské služby na Slovensku, které jsou od 1. července 2006 zpoplatněné. Pro lepší představu jsou ceny těchto zásahů uvedené v následující tabulce:
- Pojištění vstupuje v platnost vždy okamžikem opuštění území ČR pojištěným a končí okamžikem překročení státní hranice ČR směrem ze zahraničí. V případě nepřetržitého pobytu pojištěného v zahraničí delšího než 120 dnů končí pojištění 120.dnem tohoto pobytu. Počet dnů v zahraničí a počet výjezdů mimo ČR během doby pojištění není omezen.
- Pojištění se vztahuje na pojistné události, ke kterým došlo kdekoli mimo území ČR (platí tedy pro celý svět mimo území ČR) během trvání pojištění, a to i na pojistné události, ke kterým došlo při akci sportovního charakteru, která souvisí s činností pojistníka (tedy s pěší, lyžařskou, vodní turistikou, cykloturistikou, vysokohorskou turistikou, lyžováním mimo vyznačené sjezdovky, mototuristikou, speleoturistikou a turistikou na koni) včetně úrazů při dopravě.
- Odchylně od VPP neplatí body 1l), 1m) a 1n), obsažené v článku 4, Části A - Pojištění léčebných výloh. Tyto body 1l), 1m) a 1n) se nahrazují následujícím textem:
Pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění v případě nemocí a úrazů, ke kterým došlo při plachtění a létání všeho druhu, motoristických sportech, motorových sportech na sněhu a ledu, jakémkoli sjíždění divoké vody nad III.stupeň obtížnosti dle mezinárodní klasifikace a při bojových sportech.
|
číslo položky |
položka |
jednotka |
cena za jednotkuv EUR |
cena za jednotku v SKK |
Prodejci členství v OEAV doporučují kolektivní pojištění kombinovat s komerčním cestovním pojištěním u pojišťoven působících na českém trhu. K tomuto obchodnímu argumentu je však třeba dodat několik podstatných informací:
- Z komerčního cestovního pojištění sjednaném v základním rozsahu nejsou hrazeny náklady za léčení úrazů, ke kterým dojde při výkonu rizikových sportů a jim podobných aktivit, např. vysokohorská turistika, pohyb na ledovcích, lyžování mimo vyznačené sjezdovky, větších nadmořských výškách, sjíždění divokých vod apod. Zcela reálně proto může nastat situace, kdy pojišťovna sice uhradí náklady za záchranou akci, ale v případě úrazu limit na léčebné výlohy nebude stačit. Plnění z komerčního pojištění bude poté odmítnuto, protože k úrazu došlo při aktivitě, která není tímto pojištěním kryta. Rozdíl mezi cenou za léčení a pojistným plněním bude muset zraněný uhradit ze svých prostředků.
- Zájemce o pojištění rizikových sportů si tyto aktivity musí připojistit za zvláštní příplatek a ve vlastním zájmu je třeba si důkladně ověřit, co vše je daným pojištěním kryto. Ne všechny rizikové sporty jsou pojistitelné nebo alespoň ne u všech pojišťoven .
- Je třeba vzít v úvahu, že pojištění rizikových sportů není nijak levné a celkové náklady mohou velice snadno překročit cenu celoročního pojištění člena KČT ve variantě NADSTANDART.
|
Pojištění / Tarif Pojištění |
KČT - NADSTANDARD |
ALPENVEREIN |
Pojištění jednotlivého pojištěného zaniká výpovědí (popř. odstoupením) kterékoliv ze stran v případech stanovených zákonnými normami. Každý pojištěný může přistoupit k této pojistné smlouvě pouze jednou za celou dobu platnosti této smlouvy.
Pojištěný obdrží poštou potvrzení o uzavření pojistné smlouvy a kartičku s kontaktem na pojišťovnu. Bližší podrobnosti budou uvedeny na internetových stránkách http.//www.kct.cz nebo na adrese: PROFIMAK, s.r.o., ing. Petr Kamínek, Vratislavova 30, 128 00 Praha 2, tel./fax: 224912598, 602/558 638, elektronická adresa petr.kaminek@profimak.cz.
Petr Kamínek - PROFIMAK s.r.
Objekty a expozice
V areálu postupně rostou stavby převážně venkovského typu z Královéhradecka a z podhůří Orlických hor. Objekty jsou přenášené z míst, kde jim hrozil zánik, ale vznikají i rekonstrukce (postavené původní technologií z původních materiálů dle historické dokumentace, zaměření, pozůstatků či fotodokumentace apod.) nedochovaných staveb. Návštěvníkům se tak nabízí srovnání historických staveb po staletích užívání a staveb tak, jak vypadaly v dobách svého vzniku.
Výjimečnou je rekonstrukce zájezdního hostince "Na Špici", který stával až do 20. let 20. století na Pražském Předměstí v Hradci Králové. V budově dnes sídlí ekocentrum ČSOP a ukazuje, jak lze postavit dřevostavbu dle historických podkladů s využitím moderních technologií - stavbu, která splňuje i současné nároky a svým uživatelům poskytuje netradiční prostředí pro celoroční pořádání přednášek, školních programů, svateb apod. Přesnou funkční rekonstrukcí původní stavby je také roubená sušárna ovoce ze Semechnic. Rekonstrukcemi jsou i roubené stodoly v areálu "Polabského statku".
Naopak přenesenými stavbami jsou dva špýchary (ze Semechnic a Prasku), které se v budoucnu stanou součástí menší zemědělské usedlosti. Na těchto stavbách je dobře vidět i rozdíl v použitých technologiích v různých regionech - zatímco jedna (z Opočenska) je stavěna z měkkého dřeva, smrku a borovice, druhá (z Novobydžovska) je postavena ze dřeva tvrdého, převážně dubu. Další významnou přenesenou stavbou je historická roubená škola ze Všestar (cca z roku 1750), která v těchto dnech dostává konečnou podobu i v interiéru a stane se tak dalším zastavením prohlídkové trasy skanzenu.
Vlastní budova statku sloužící jako správní a technické zázemí skanzenu, je roubenou novostavbou využívající typické prvky polabské architektury. Budova statku ukazuje, jak mohou vypadat dnešní roubené stavby sloužící např. jako rodinné domy.
Nejnovějším přírůstkem je budova kovárny. I zde se jedná o rekonstrukci, protože původní stavby z blízkého okolí se do dnešních dní nedochovaly. Co se však zachovalo, to jsou některé prvky vybavení interiéru. Kovárna by se měla stát živou ukázkou, kde pracují kováři, a při různých tematických dnech se bude jejich bušení rozléhat po okolí.
Každý skanzen je doplněn expozicemi. Stejně tak i ten v Krňovicích. Nejsou to ale jen hromady zaprášených strojů a nářadí za šňůrami se zákazem vstupu. Cílem je ukázat co možná nejvíce exponátů v provozu tak, jak se dříve užívaly. Návštěvník může zapojit při cca hodinové prohlídce všechny smysly - poslouchat zvuky starých motorů, hrčení řetězů a ozubených převodů, cítit benzín i libou vůni sušeného ovoce, ochutnat čerstvé křížaly, vidět znovuzrozené exponáty i ty dosud nezrestaurované, zkusit svoji sílu při roztáčení žentouru... Z mnoha zajímavých exponátů lze zmínit právě funkční žentour, stabilní benzínové i elektrické motory, traktor Lanz Bulldog, povříslovačku, odstředivky, máselnice, hever na pařezy, šlapací mlýn na obilí, povozy, auto a moto veterány a mnohé další.
Ovocné sady a staré odrůdy ovoce
ZO ČSOP Orlice (Český svaz ochránců přírody) je již od roku 1999 zapojena do celosvazového programu na záchranu starých a krajových odrůd ovocných dřevin. V areálu skanzenu vznikla ovocná školka původních vysokokmenných ovocných odrůd. V okolí venkovských staveb v areálu jsou z výpěstků školky zakládány sady, podél komunikací vznikají ovocné aleje. Výsadbou stromů ale práce nekončí. Na podzim je možné vidět sušení ovoce v již zmíněné sušárně nebo ochutnat ještě teplé, právě sušené, křížaly (i když zatím ještě ne z vlastního ovoce).
Zájem návštěvníků o staré odrůdy ovoce ústí i do navracení vysokokmenných ovocných stromů do krajiny i zahrad. Lidé zakládají extenzivní zahrady s ovocnými stromy (na místo řady čistě užitkových zákrsků jeden pořádný strom, v jehož stínu lze posedět) a dochází i k omlazování historických sadů. Uplynulá léta práce tak doslova "nesou ovoce" a jsou důkazem, že program ČSOP na záchranu starých a krajových odrůd ovocných dřevin byl krokem správným směrem.
Ekocentrum Orlice
Od podzimu 2007 působí v objektu rekonstruovaného zájezdního hostince Centrum ekologické výchovy ZO ČSOP Orlice. Díky tomuto zázemí a profesionalizaci základní organizace jsou k dispozici i tématické ekovýchovné programy pro školy všech typů, které probíhají v expozicích jednotlivých staveb. Zaměřují se na vývoj zemědělství, pohonných jednotek, rozvoj technologií, vztahy člověka k přírodě, stavění ze dřeva, je připravena poznávací stezka lesem v okolí a pozornost je věnována i dalším aktuálním tématům. Nabídka se stále rozšiřuje a lze ji sledovat na internetových stránkách.
Informační kancelář v ekocentru se specializuje na poskytování komplexních informací o dřevostavbách - používání dřeva ve stavebnictví. Zájemci o výstavbu domu ze dřeva mohou získat informace o výhodách i nevýhodách dřevostaveb, jejich ekologických aspektech, ceně, tepelných vlastnostech apod. Vážní zájemci si mohou prohlédnout interiér roubené stavby v areálu skanzenu a porovnat dnešní stavby se stavbami historickými. Samo ekocentrum je exponátem a příkladem toho, co dřevo umožňuje.
Plány do budoucna
Výstavba skanzenu je dlouhodobým a finančně náročným (neziskovým) projektem, který nemá stanoven termín dokončení. Stavby budou přibývat a v nich vznikat další expozice dle finančních možností. Exponáty zpravidla nezištně či za nevelký obnos poskytují ti, jimž leží na srdci zachování historického dědictví a technických památek pro příští generace. Už nyní probíhají přípravy dalších staveb, které se v areálu objeví v příštích letech.
Započal transfer a obnova roubeného vodního mlýna z Bělče nad Orlicí z roku 1809. Vše použitelné, co z mlýna zbylo, je uloženo v areálu a obnova ve skanzenu již probíhá (v závislosti na dostupnosti finančních prostředků). Zatím je hotová spodní stavba - základy a lednice pro vodní kolo, možná ještě letos bude vyzděna část stavby z cihel a kamene. Pokud by se podařilo zajistit finanční prostředky na příští rok, mlýn by se měl znovu objevit ve své původní kráse (alespoň zastřešená hrubá stavba). V objektu bude expozice mlynářství a života mlynářů. Pohon strojů zajistí vodní kolo na vrchní vodu.
Na rekonstrukci mlýna navazuje i již vyprojektovaná revitalizace drobného vodního toku podél skanzenu - obnova zazeměného koryta, odkrytí zatrubněné části, zřízení mokřadů, tůní a rybníka. Je potěšitelné, že tento projekt byl finančně podpořen a jeho realizaci tak již nic nebrání.
Skanzen je sice stále ve stadiu zrodu, již nyní však má co nabídnout a ukázat. Množství návštěvníků i návštěvnost pořádaných akcí je známkou toho, že se jedná o projekt zajímavý a návštěvníky regionu vyhledávaný. Pokud jste jej dosud nenavštívili nebo o něm dokonce ani nevěděli, zveme Vás k návštěvě některé z akcí či procházce areálem s výkladem průvodce. Pro letošní rok jsme připravili i fotosoutěž o zajímavé ceny (za fotografování ve skanzenu se neplatí).
Podorlický skanzen měli možnost si prohlédnout návštěvníci již 14. dubna 2010 v době vrcholících příprav na hlavní sezónu - I. Foto: L. Šlosar
Podorlický skanzen měli možnost si prohlédnout návštěvníci již 14. dubna 2010 v době vrcholících příprav na hlavní sezónu - II. Foto: L. Šlosar
Podorlický skanzen měli možnost si prohlédnout návštěvníci již 14. dubna 2010 v době vrcholících příprav na hlavní sezónu - III. Foto: L. Šlosar
Podorlický skanzen měli možnost si prohlédnout návštěvníci již 14. dubna 2010 v době vrcholících příprav na hlavní sezónu - IV. Foto: L. Šlosar
Podorlický skanzen měli možnost si prohlédnout návštěvníci již 14. dubna 2010 v době vrcholících příprav na hlavní sezónu - V. Foto: L. Šlosar
|
Kudy do skanzenubr>
Areál skanzenu leží cca 20 minut chůze od nádraží ČD v Třebechovicích pod Orebem či z náměstí v Třebechovicích pod Orebem (autobusová zastávka). Parkování pro osobní vozidla i autobusy je u restaurace U Skanzenu v Krňovicích. Expozice je pak cca 3 minuty chůze od parkoviště. Pozice GPS: 50°11'25.158"N, 15°58'55.089"E. |
Václav Záruba - autor je členem ZO ČSOP Orlice a spolurealizátorem skanzenu. Kontakt - e-mail: zaruba@krnovice.cz, tel.: 603 510 169
Tato atrakce byla jedním z našich cílů. Zde proběhne následující rituál. Vedle zadního koutu obslužného kiosku je třeba si vzít kbelík. S kbelíkem v ruce sestoupíte k níže položenému jezírku, kde jsou u stěny opřené různě dlouhé udice. Někde na břehu jezírka leží plechovka s vařenou kukuřicí. Kukuřici musíte navléknout na háček a pak už se jen nahodí a čeká. V jezírku proplouvají hejna pstruhů a určitě některý spolehlivě zabere. A když máte každý svého pstruha, tak odnesete kbelík s úlovkem k zadním dveřím kiosku a už se jen čeká na to, až zavolají vaše číslo. K pití se nabízí točené pivo Zubr. Chytání pstruhů je příjemným zpestřením pro dospělé a nepochybně velkým zážitkem pro děti. Nutno dodat, že návštěvníky zahradní restaurace byly tři kategorie hostů, a to jak české, tak polské národnosti. Byli zde cyklisté, dále pak pěší turisté jako my a výletníci, kteří sem dorazili autem, neboť místo je přístupné po silnici od lázní Kudowa Zdrój. Mototuristy je dobré upozornit, že silnice zde končí.
Nedaleko od Lowiska je skanzen lidové architektury kladského pomezí. Na úbočí kopce je rozeseto několik objektů a další se připravují. Ve skanzenu je k vidění řada nástrojů, vybavení domácností a dílen, hospodářství a dalších ukázek, které nám přiblížily způsob života našich předků. Zajímavá je například vybavená stará kovárna, větrný mlýn a další objekty. Zde se také dozvídáme, že Pstrążna byla hornickým městečkem s těžbou uhlí. Po návštěvě skanzenu mohou obdivovatelé církevních objektů zavítat do katolického kostelíka, který se nachází při silnici směrem na Kudowu Zdrój.
blatouchy u železitého pramene. Foto: H. Macková
restaurace Lowisko. Foto: H. Macková
pstruhová jezírka. Foto: H. Macková
skanzen v osadě Pstrążna - interiér. Foto: H. Macková
skanzen v osadě Pstrążna - exteriér - Boží muka. Foto: H. Macková
skanzen v osadě Pstrążna - exteriér - zvonice. Foto: H. Macková
skanzen v osadě Pstrążna - exteriér - větrný mlýn. Foto: H. Macková
celkový pohled na osadu Pstrążna. Foto: H. Macková
Abychom se nevraceli po stejné trase, odbočili jsme hned za Lowiskem mírně nahoru doprava a po modré jsme došli ke křižovatce s červenou k místu zvaném Závrchy. Možná to byla náhoda, ale pro jistotu upozorňuji na drobné nebezpečí. Cestu jsme podnikli v den sv. Jiří a pranostika o hadech a štírech neselhala. Na pěšině se vyhřívala výrazně zbarvená zmije. Ze Závrchů jsme pokračovali oddychovou trasou po červené. Lze tak dojít až do Vysoké Srbské, ale my jsme v osadě Sedmákovice odbočili po neznačené cestě podél potůčku Bělenky a pohodlně jsme dorazili zpět do Žďárek.
Uvedená trasa asi není určena pro sportovce, kteří se překonávají v počtu absolvovaných kilometrů. Jedná se spíš o rekreační mírně vlastivědnou vycházku půvabnou krajinou s nepatrnou sondou do sousedního Polska.
Miroslav Macek - Opočno
Celkové převýšení okruhu je 230 metrů. Výchozím i cílovým místem je Městské muzeum ve Rtyni v Podkrkonoší. Sponzorem značení je Palivový kombinát Ústí, s. p. -středisko VUD Trutnov. Popisné tabule zachycují vývoj způsobu otvírky, odtěžení, odvětrání i odvodnění ložiska po dobu čtyř století (1590-1990), od primitivních "selských" kutaček až po díla Svatoňovické báňské společnosti a Jáchymovských dolů. Černé uhlí zde bylo těženo nejprve jako palivo a nakonec kvůli uranu.
Na www.trasy.net
najdu námět na výlet.
Výsadek je ve Skalici
neb na trati výluka.
Do Kostelce jedem busem aspoň změna nějaká.
Devět křížů a Krákorka,
za chvíli už je Rtyně.
U muzea stezky mapka
Stojí první tabule.
Na ní krátké pojednání,
kdo tu stezku zbudoval.
KČT to přeci byl,
kdo nás s tím vším seznámil.
Horníci tu čtyřista let
uhlí v kopcích těžili.
Teď po nich tu všude zbyly
jenom haldy hlušiny.
Ústí štol jsou zavalena,
propadliny častý jev.
Koňská dráha tady byla, místo ní je cesta jen.
Nad Myslivnou důl byl Ambrož,
taky Fajfrův, Benigna.
po činnosti, které kdysi
svědčí už jen hlušina.
Neštěstí se v dolech stalo,
horníky to zavalilo.
Důlní vozík, památník,
vzdáváme jim hold před ním.
Araukarit zkřemenělý
na podstavci vystavený.
v prvohorách tenkrát rost´,
z dávných časů je to host.
Pod Větrákem křižovatka
a poslední tabule.
Magnerův důl, taky štola
Pokračujem do Rtyně.
Prameny: brožurka Václava Jiráska Naučné stezky po hornických památkách Jestřebích hor - Rtyňský okruh - Vydalo Městské muzeum ve Rtyni v Podkrkonoší 1998
Vlastní návštěva stezky při turistické akci KČT Česká Skalice.
Marie Šlechtová - KČT Hrot Česká Skalice
Jízdenky se kupují zásadně ve vlaku, u českého průvodčího při odjezdu z Trutnova si cestující zakoupí jízdenku do poslední české železniční stanice Královce, za Královcem si cestující koupí jízdenku do zvolené železniční stanice v Polsku pouze v polské měně, pro zajímavost jízdenka z Lubawky do nejvzdálenějšího místa na železniční trati do Jelení Góry stojí 7 złotých. Také při odjezdu z Jelení Góry se kupuje jízdenka až ve vlaku.
Důležitým upozorněním je, že v Polsku se platí toliko ve złotých, v opačném případě bude cestující z dopravy vyloučen.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
V původně gotickém domě, renesančně přestavěném v 16. stol., v němž sídlila v uplynulých dvou stoletích školská zařízení pro chudá či méně nadaná dítka, sídlí nyní rektorát University Hradec Králové. V pracovně rektora byla při rekonstrukci rektorátu v roce 2004 objevena tzv. beuronská malba, jež byla o dva roky později restaurována.
Návštěvník měl možnost na stropě pracovny spatřit v duchu této umělecké školy - hledající inspiraci především v antice a spatřující přísný matematický řád v projevech přírody, lidstvu darovaných Bohem - kříž s bílým koněm na červeném pozadí, po stranách těsně pod stropem pod pravidelnými geometrickými vzorky pak lunety s latinskými nápisy - vše v převažujícím - pro tuto školu - typickém zlatém zbarvení.
beuronská malba na stropě pracovny rektora v rektorátu University Hradec Králové je v Čechách poměrně zřídka vyskytující se typ malby - I. Foto: L. Šlosar
beuronská malba na stropě pracovny rektora v rektorátu University Hradec Králové je v Čechách poměrně zřídka vyskytující se typ malby - II. Foto: L. Šlosar
beuronská malba na stropě pracovny rektora v rektorátu University Hradec Králové je v Čechách poměrně zřídka vyskytující se typ malby - III. Foto: L. Šlosar
A pokud snad návštěvníka beuronské malby neupoutaly, určitě přišel si na své v dalších 16 otevřených objektech - autora těchto řádků kupříkladu zaujal průhled do provozu studia Beseda, scény Klicperova divadla, či památka na válku prusko-rakouskou roku 1866 - pomník rakouského 18. pěšího pluku - v chrámu sv. Ducha - otevřeného rovněž nad rámec své obvyklé otevírací doby.
Bude-li se akce opakovat, návštěvu starobylých objektů v srdci našeho krajského města všem zájemcům plně doporučuji.
-lš-
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 16, číslo 2. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 15. 06. 2010. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do do 12. 09. 2010.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.