24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 3/10 uveden bez grafické úpravy, navíc však s trochu skromnější obrazovoou dokumentací.Obsah:
Pokus o sebereflexi /úvodník/Vzpomínka a poděkování - Ing. Václav Tůma
Trnitá cesta k dosažení IČO
Integrovaná regulovaná doprava v Královéhradeckém kraji
Ze života odborů KČT -"Krušno 2010"
Zajímavosti Dolního Dvora
- kostel sv. Josefa
- zvonkohra na kostele sv. Josefa
- výstava starých řemesel, modelů budov, Krakonošů a betlémů
Zpravodaj představuje další zajímavá místa oblasti
- Sendraž
- Opočenskou naučnou stezkou
Vedle běžné turistické agendy celá druhá čtvrtina roku probíhala - hlavně u odborů, jež jsou součástmi tělovýchovných jednot - ve znamení velkého snažení za účelem "plnění povinností vyplývajících z novely zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb., provedené zákonem č. 227/2009 Sb.", jak vyplynulo z části usnesení letošní celostátní konference KČT obsahující tento jediný úkol pro odbory. Zkušenosti jednoho odboru, jenž je "organizační jednotkou KČT s právní subjektivitou, odvozenou od subjektivity celého KČT" - jeho tápání, řešení celé situace v rámci T. J. a posléze vlastní splnění úkolu - líčí úvodní článek, jenž ve své druhé části snaží se shrnout, jaký je stávající výsledek celé této mise, jež nadělala vrásky funkcionářům nejednoho odboru.
V následujícím čase letním a oddechovém přestalo se konečně úřadovat a turisté rozjeli se za turistickými zážitky - někteří individuálně, jiní zúčastnili se organizovaných turistických akcí. Průhled do jedné z nich - na cykloturistický zájezd jednoho odboru KČT naší oblasti do Krušných hor - nalezne čtenář v jednom z úvodních článků.
Nikoliv každý však odjížděl do opačných koutů Čech či na Moravu, tím méně do zahraničí, jiní naopak rozutekli se po nejrůznějších koutech našeho - na přírodní zajímavosti a pamětihodnosti - bohatého Královéhradeckého kraje. Ti všichni možná postupně narazili na novinky integrované regionální dopravy /IREDO/, jež se postupně v kraji zabydlují. Také o tomto systému ztratíme v tomto čísle slovo, právě proto, že se nás turistů dosti dotýká.
Přestože náš kraj proslaven je světově známými lokalitami a místy - jako například Krkonošemi se Sněžkou a letovisky Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou či Orlickými horami s Vrchmezím, Deštnou a Masarykovou chatou nebo na pamětihodnosti bohatými místy jako třeba bojišti z války roku 1866 - navštěvovali turisté i místa méně přírodními krásami proslulá, méně frekventovaná a méně starobylá. Dozajista se přesvědčili o tom, že každé takové místo má rovněž v sobě něco zajímavého, poutavého - svůj genius loci. Několik takových míst laskavému čtenářstvu představujeme - třeba pro inspiraci pro příští návštěvy individuální či dokonce jako destinaci pro výlet odboru.
Mezi nimi opět věnujeme podrobnější pozornost jednomu místu zvlášť vybranému, byť v katalozích světových turistických cestovních agentur se nevyskytujícímu, jež však dokladuje, že u nás v Čechách a na Moravě lze téměř v každém místě nalézt něco pozoruhodného. Zatímco v minulém čísle bližšímu pohledu pod drobnohledem podrobili jsme Východočeský skanzen v Krňovicích, v tomto čísle Zpravodaje objevuje se v této roli jedno sídlo na samém úpatí Krkonoš. I nyní jsme o rozhodující součinnost požádali osobu nejzasvěcenější a nejinformovanější - člověka místního a znalého.
Věčný koloběh života a smrti bohužel připomíná a poděkování a krátkou vzpomínku obsahuje malé ohlédnutí za životem významného funkcionáře turistiky hnedle v úvodu. Na malém prostoru Zpravodaje nelze uvést všechny události v oblasti, snad přece také toto číslo Zpravodaje dění i zajímavosti naší oblasti několika příklady postihuje.
/Luděk/
Výbor KČT v Rychnově nad Kněžnou
Zákon č. 227/2009 Sb. ze dne 17. června 2009, na který se usnesení odvolává a kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, obsahoval následující změny zák. č. 83/1990 Sb.:
1. V § 9 odstavec 2 zní:
"(2) Ministerstvo vede evidenci sdružení a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem.".
2. V § 9 se doplňují odstavce 3 až 5, které včetně poznámky pod čarou č. 3a znějí:
"(3) Organizační jednotky oprávněné jednat svým jménem oznamují ministerstvu název, sídlo, datum jejich vzniku a zániku. Tyto údaje jsou povinny oznámit ministerstvu do 15 dnů ode dne, kdy k jejich vzniku nebo zániku došlo. Změnu názvu a sídla jsou povinny oznámit ministerstvu do 15 dnů ode dne, kdy bylo jejich příslušnými orgány ve věci rozhodnuto.
(4) Název sdružení, datum jeho vzniku a zániku, jakož i údaje uvedené v odstavci 3 ministerstvo zapíše do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen "základní registr osob"). Ve lhůtách stanovených zvláštním zákonem3a) ministerstvo zapíše do základního registru osob rovněž změnu uvedených skutečností.
(5) Pro výkon státní správy na úseku sdružovacího práva podle tohoto zákona může ministerstvo využívat referenční údaje ze základního registru obyvatel v rozsahu jména, popřípadě jmen, příjmení, adresy místa pobytu a dat narození.
Zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2010.
Novinkou v povinnostech právních subjektů byla tedy jejich evidence v Základních registrech ČR, které byly zřízeny zákonem 111/2009 Sb. o základních registrech, a který vstupuje v platnost dnem 1. 7. 2010. Při absenci prováděcích předpisů ústředí dovodilo, že Základní registr (právnických) osob ČR převezme údaje o stávajících právních subjektech od Českého statistického úřadu, zejména když ČSÚ je pověřen zřízením a vedením tohoto základního registru. Tím se výše uvedená část usnesení celostátní konference KČT zredukovala na povinnost všech odborů KČT být zaregistrováni v ČSÚ - ještě zjednodušeněji uvedeno na povinnost "mít IČO".
Odbory KČT jsou přitom ve vztahu ke Klubu dvojího druhu: a/ organizační jednotky s právní subjektivitou, odvozenou od subjektivity celého KČT a b/ organizační jednotky s vlastní právní subjektivitou danou vlastními stanovami, které mají s KČT uzavřenu smlouvu o součinnosti.
Převážná většina odborů uvedených sub b/, jež mají právní subjektivitu danou vlastními stanovami, byla zaregistrována v ČSÚ, tím pádem měla již i IČO, měla tak takto interpretovanou povinnost vyplývajícího z citovaného od počátku své existence splněnu. Plnění výše uvedeného usnesení vztahovalo se tedy především na odbory s právní subjektivitou, odvezenou od subjektivity celého KČT.
Jedním z těchto odborů byl odbor KČT Lokomotiva Trutnov, jenž - jak ostatně vplývá z jeho názvu - je též organizační jednotkou T. J. Lokomotiva Trutnov.
Nejprve jsme museli vyřešit první - velice citlivou - otázku, zda získání IČO neohrozí naše členství v T. J. Náš odbor se totiž v rodině ostatních oddílů a odborů T. J. Lokomotiva Trutnov cítí výborně, jeho vztahy k T. J. jsou na nejlepší úrovni, T. J. nám vede účetnictví, poskytuje nám jednou za měsíc schůzovní místnost, jejím prostřednictvím získáváme dotace od města, T. J. se také o naši činnost zajímá, dodáváme jí zápisy ze schůzí, našich členských schůzí se dosud zúčastňovala tajemnice T. J. nebo jiný zástupce T. J.
Nakonec vše dobře dopadlo, na jednání dne 01. 06. 2010 se nám podařilo celou situaci T. J. vysvětlit a bylo dohodnuto, že odbor zůstává součástí T. J. s tím, že ani po zřízení IČO nebude vystupovat samostatně a nebude se zřizovat vlastní účet.
Souběžně jsme se samozřejmě pídili, jakým způsobem je třeba výše uvedené usnesení realizovat. Ve výboru se střetly dva názory - první zastával registraci prostřednictvím ČSÚ, druhý prosazoval myšlenku, že svou povinnost splníme tím, že zašleme ministerstvu vnitra s odvoláním na § 9 odst. 3 zák. č. 83/1990 Sb. dopis nazvaný oznámení a žádost o registraci v registru osob s tím, že jsme základní článek čili organizační jednotkou Klubu českých turistů, který je občanským sdružením, které vzniklo podle zák. c. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních. Podle této verze by nám IČO přidělilo ministerstvo vnitra na základě našeho oznámení - s odvoláním § 22 odst. 1 písm. c/ zák. č. 89/1995 Sb., dle něhož identifikační čísla sdružením vzniklým na základě zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů přiděluje právě ministerstvo vnitra.
Naše tápání nakonec ukončil metodický list předsednictva KČT ORG 1/2010, schválený per rollam dne 4. 5. 2010, platný od 10. 5. 2010, jenž jednoznačně se přiklonil k první variantě.
Z jeho bodu B vyplynulo, že žadatel o přidělení IČO Českému statistickému úřadu předkládá:
a) dvojmo vyplněný formulář Oznámení ekonomického subjektu;
b) kopii Stanov KČT s vyznačením registrace u Ministerstva vnitra, tato kopie nemusela být ověřena;
c) kopii Registračního listu organizační jednotky, potvrzeného předsedou a generálním sekretářem KČT, opět postačilo předložit neověřenou kopii.
I v určitém průběžném časovém skluzu nebylo pak zatěžko obrátit se na ústředí se žádostí o registraci, nato obdrželi jsme registrační list i stanovy bez zbytečného odkladu. Teprve dne 28. 06. 2010 odeslali jsme formulář "Oznámení ekonomického subjektu" s požadovanými přílohami na Český statistický úřad v Hradci Králové a již dne 30. 06. 2010, tedy včas, bylo našemu odboru přiděleno IČO 72073624.
pomyslná cílová páska na konci trnité cesty za IČO byla protržena. Z archivu L. Šlosara - I. strana potvrzeného oznámení ekonomického subjektu
pomyslná cílová páska na konci trnité cesty za IČO byla protržena. Z archivu L. Šlosara- II. strana potvrzeného oznámení ekonomického subjektu
S ohledem na vynaloženou naši snahu mě zajímalo, jak celá mise po 01. 07. 2010 dopadla.
V registru ekonomických subjektů /RES/ ČSÚ, jenž je veřejným seznamem, který je veden podle § 20 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ke dni 10. 09. 2010 nalezl jsem IČO následujících existujících odborů KČT naší oblasti /při vyhledávání subjektů KČT nebo Klub českých turistů/:
| 46523090 | |||
| 15046656 | |||
| 15055094 | |||
| 62691279 | |||
| 42197414 | |||
| 48622320 | |||
| 48616893 | |||
| 60117451 | |||
| 60882719 | |||
| 67441602 | |||
| 66289696 | |||
| 67442153 | |||
| 70157464 | |||
| 70877921 | |||
| 71194029 | |||
| 72071800 | |||
| 72073705 | |||
| 72073624 | |||
| 72072334 | |||
| 75147203 |
Pro zajímavost hledal jsme ještě v seznamu občanských sdružení a nalezl jsem dále /při vyhledávání subjektů KČT nebo Klub českých turistů/:
| none | |||
| none | |||
| none | |||
| none | |||
| none |
Vycházíme-li se striktně ze znění § 9 odstavce 2 zák. č. 83/1990 Sb. bez výkladu v metodickém listu, jeví se alespoň na první pohled, že také u těchto odborů usnesení bodu 5 písm. E/ usnesení konference KČT konané ve dnech 27. 03. a 28. 03. 2010 v Pardubicích je možno považovat za splněné, protože ze seznamu plyne, že ministerstvu název, sídlo, datum jejich vzniku již dříve nahlásily, v opačném případě by se v seznamu ministerstva vnitra nenacházely …. a o IČO ve výše uvedeném ustanovení, na které se usnesení konference KČT odvolává, se nehovoří.
Jakoby tím ožil druhý názor, který před zveřejněním metodického listu panoval v našem odboru, že svou povinnost splníme již tím, že zašleme ministerstvu vnitra s odvoláním na § 9 odst. 3 zák. č. 83/1990 Sb. dopis nazvaný oznámení a žádost o registraci v registru osob s tím, že jsme základní článek čili organizační jednotkou Klubu českých turistů, který je občanským sdružením …..
Plnění bodu 5 písm. E/ usnesení konference KČT konané ve dnech 27. 03. a 28. 03. 2010 v Pardubicích, zkrátka ukázalo se jako dobrodružství s jistou nadsázkou srovnatelné s blouděním v neznámém terénu mimo turistické značení.
Ještěže vlastní činnost, k nimž odbory KČT jsou povolány, mezitím neutuchla a i nadále se rozvíjela……
Luděk Šlosar - místopředseda KČT Lokomotiva Trutnov
Tím prvním byly uzavřené pokladny na nádraží v Jaroměři již před 17. hodinou. Druhé již milé překvapení uchystala mi slečna průvodčí, když jsem si bezelstně kupoval ve vlaku jízdenku za zákaznickou kartu. Přestože to nebylo její povinnosti a přestože měla starosti s jinou slečnou, jež cestovala se svými kolegy na Trutnov Open Air Music Festival a jež neustále pokoušela se chodit po opěradlech sedadel, upozornila mě na to, že si mohu koupit jízdenku za ještě nižší cestu dle tarifu IREDO a tuto mi také prodala.
Kdybych byl podstatně všímavější, neuniklo by mi, že nový integrovaný systém veřejné dopravy, jehož produktem byl v tomto konkrétním případě i levnější tarif jízdného z Jaroměře do Trutnova, funguje v celém Královéhradeckém kraji již od 13. června, přičemž tento systém již dříve fungoval na Broumovsku, Náchodsku, Českoskalicku či Rychnovsku.
Od zmíněného data mělo v kraji sloužit cestujícím, tedy i nám turistům, více spojů než dosud - například proti 14.823.688 kilometrům naježděných autobusy v roce 2008 letos by díky integraci měly autobusy najezdit nejméně 15 milionů kilometrů. Spoje by měly na sebe lépe navazovat a zejména autobusy měly by být díky integrovanému systému dopravy daleko více využity.
Výhody tohoto projektu, jehož autorem je společnost OREDO, organizátor dopravy v našem kraji, jsou shrnuty do těchto bodů:
- vzájemná návaznost autobusů a vlaků v uzlových bodech
- jedna společná jízdenka pro všechny autobusové dopravce a vlaky
- možnost uskutečnit celou cestu (bez ohledu na přestupy a jejich počet) na jeden jízdní doklad
- doprava v taktu - odjezd ze zastávky v pravidelně se opakujícím intervalu
- relační cena jízdného, kde se již neplatí za okliky a zajížďky autobusu
- zajímavé slevy na sedmidenní, třicetidenní přenosné časové jízdenky
- zvýšení počtu autobusových a vlakových spojů, zejména v dopoledních, ve večerních hodinách a o víkendech
- zvýšení počtu prodejních míst jízdenek (v autobusech, na vlakových nádržích, případně přímo ve vlaku).
Jízdenky IREDO je možno zakoupit v pokladnách železničních stanic a zastávek, u průvodčích ve vlaku a u řidičů autobusů integrovaných dopravců. Princip je jednoduchý - řidiči autobusu, průvodčímu nebo na pokladně v železniční stanici cestující oznámí název cílové zastávky nebo zóny a požadovaný druh jízdného (obyčejné, týdenní, měsíční, žákovské, atd.). Na vydanou jízdenku může v době její platnosti používat autobusové i vlakové spoje všech dopravců na linkách zařazených v integrovaném dopravním systému IREDO po trase uvedené na jízdence a to s libovolným počtem přestupů. V navazujících spojích cestující jízdenku pouze předloží ke kontrole.
Pro zvolení nejlevnějšího jízdného je rovněž důležité rozdělení jízdních dokladů IREDO na jízdenku jednoduchou /t. j. platí 5 hodin od doby výdeje a to pouze pro jízdu jedním směrem/, jízdenku časovou zónovou /t. j. sedmidenní a třicetidenní opravňující v době své platnosti k libovolnému počtu jízd tam i zpět mezi zónami, pro které byla zakoupena a vyjma žákovských jízdenek přenosnou/ a poměrně zajímavou jízdenku časovou jednodenní síťovou /platící jeden kalendářní den na všech spojích v integrovaného systému IREDO - paušální ceně 100 Kč pro jednotlivce a 200 Kč pro skupinu dvou dospělých a max. tří dětí do 15 let).
Volba nejlevnějšího jízdného ukazuje se pak jako pravá alchymie. Pokusím se to dokumentovat na následujícím jednoduchém případě- na cestování "obvyklého turisty" - cestujícího ve věkové kategorii od 16 do 69 let se zákaznickou kartou z Trutnova do Jaroměře, resp. do Hradce Králové vlakem:
| obyčejné jízdné dle tarifu ČD | ||
| jízdné na zákaznickou kartu | ||
| obyčejné jízdné dle tarifu ČD zpáteční | ||
| jízdné na zákaznickou kartu zpáteční | ||
| obyčejné jízdné IREDO | ||
| jízdenka časová jednodenní síťová IREDO pro jednotlivce |
Z tohoto přehledu plyne, že z Trutnova do Jaroměře i do Hradce Králové či opačným směrem vyplatí se cestovat vlakem /ale také autobusem/ na jízdenku dle tarifu IREDO, při cestě tam i zpět z Trutnova a do Jaroměře je i proti jízdence na zákaznickou kartu zpáteční levnější koupit si při obou jízdách obyčejnou jízdenku IREDO. Při cestě z Trutnova do Hradce Králové tam a zpět je však nejvýhodnější jízdenka časová jednodenní síťová pro jednotlivce IREDO. Výhodou této jízdenky navíc je, že její nositel může celý den cestovat po Královéhradeckém kraji na všech spojích v integrovaného systému IREDO, čili si může své cestování vlakem prodloužit či operativně změnit.
touto síťovou jízdenkou IREDO ušetřil jsem na autobusových linkách Trutnov - Nový Bydžov, Nový Bydžov - Nechanice, Hoříněves - Dvůr Králové n. L. a Dvůr Králové n. L. - Trutnov v jeden den 58 Kč, maje stále svobodné volby kdekoliv v kraji vystoupit a změnit směr jízdy
Cestuje-li cestující s dospělým partnerem nebo dokonce až se třemi dětmi musí navíc přehodnotit, zda se mu nevyplatí jízdenka časová jednodenní síťová IREDO pro skupiny, cestuje-li pak, zvláště ve dvou napříč celým Královéhradeckého kraje v sobotu či v neděli, musí vzít v úvahu i možnost využití jízdenky Sone+. Zkušenosti ukazují, že nejlépe je poradit se na internetu s kalkulátory jízdného, především na serveru Českých drah - na adrese http://www.cd.cz/spojeni/ vyhledat si spojení a posléze úplně naspodu pod vyhledanými spoji stisknout třetí tlačítko zleva Spočítat cenu, a na serveru společnosti Oredo - na adrese http://www.oredo.cz/cz/iredo_kalkulator_new.html a zjištěné údaje porovnat.
Na zmíněném serveru na adrese http://www.oredo.cz/cz/organizator.html, naleznete rovněž další zajímavosti o integrované regulované dopravě v Královéhradeckém kraji. Tento server a článek Cestování po kraji se výrazně změní od Imricha Dioszegiho na serveru Královéhradeckého kraje jsou také prameny pro napsání tohoto mého článku.
Hledání nejvýhodnějšího jízdného při cestování po Královéhradeckém kraji je sice s jistou nadsázkou podobným dobrodružstvím bezmála jako cestování vlakem při tlakové níži Emma, ale výsledkem je určitě nějaká ta úspora drahého jízdného, samotný systém IREDO umožní cestujícímu jednodušší cestování.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Hlavním organizátorem a vedoucím zájezdu byl pan Petr Skala. Měl pro nás naplánovány trasy jak okružní, tak s dojezdem na určité místo, kam přijel náš autobus a odvezl nás včetně kol zpět. Program byl orientační, operativně se přizpůsoboval počasí, dohodě i chuti zúčastněných.
Nemohu napsat nic jiného,než že tato akce byla velmi zdařilá, moc jsem si ji užila, a to nejenom díky tomu, že nám až na jeden den vyšlo nádherné počasí, ale i díky fajn partě, skvělé přípravě a organizaci zájezdu. Nelze opomenout ani výborně odvedenou práci řidiče autobusu pana Jiřího Hofmana, který svou dobrou náladou a vstřícností přispěl též k celkové dobré atmosféře v průběhu celé akce.
Jak již bylo výše napsáno, akci pořádal odbor KČT Úpice. A pořádal jí již po několikáté v různých koutech naší republiky. Obliba u zájemců je značná. Vlastní členové odboru mají při přihlašování přednost, a zájezd mají i levnější než nečlenové odboru. Ale i tak zde byli účastníci z Hronova, z Červeného Kostelce, Trutnova, Hradce Králové, dokonce i z Brna. Jsou i tací, kteří vstupují do odboru KČT Úpice, aby zvýšili své šance se obdobných, následných akcí zúčastnit.
A co tím chci říci? Pomalu každý odbor KČT v naší oblasti má problémy s členskou základnou. Je pravda, že ne každý odbor má takové skvělé zázemí jako třeba ten v Úpici. Ale s určitostí vím, že všechny odbory mají skvělé a obětavé organizátory, kteří by podobné akce byli schopni zrealizovat. Chodit si, či jezdit na kole každou možnou sobotu a neděli, si může každý sám a nemá potřebu se kvůli tomu nikde organizovat. Tohle by evidentně mohla být jedna z cest k rozšíření a třeba i omlazení členské základny. Příležitost má každý odbor. Úpický je důkazem, že i takto to jde.
Jana Skalková - redaktorka Zpravodaje
Obec Dolní Dvůr připadala k farnosti obce Lánov. Dolnodvorští obyvatelé tehdy museli vážit dlouhou, značně časově i fyzicky náročnou cestu na bohoslužbu. V zimních měsících byla tato pouť, zejména pro starší obyvatelstvo, nemožná. Zastupitelstvo obce, která v té době měla více než tisíc obyvatel, žádalo několikrát marně o zřízení samostatné duchovní správy. Až teprve v roce 1802 povolil císař František Josef II. zřízení samostatné lokalie a výstavbu kostela.
Ještě téhož roku bylo započato se svážením materiálu, v roce 1803 byl položen základní kámen a začala stavba. Již v roce 1804 nevysvěcená hrubá stavba posloužila svému bohulibému poslání jako chudinská kuchyně. Vydával se tady 1 žejdlík (cca 0,4 l) hrstkové polévky a půl libry chleba (400 g) na osobu a den.
Slavnostní vysvěcení provedl za přítomnosti majitele panství Rudolfa Morzina dne 11.listopadu 1806 královéhradecký biskup. Kostel byl zasvěcen sv. Josefu na počest patronky výstavby - hraběnky Josefiny Černín-Morzinové. Byl postaven jako jednolodní stavba s plochým stropem, v klasicistním stylu.
Díky tomu, že zdejší farnost byla značně chudá, byl i mobiliář kostela jen nejzákladnější. Pomocí sbírek i jednotlivých darů byl postupně rozšiřován do dnešního stavu. Jednou z nejvýznačnějších částí kostela jsou varhany z roku 1905. Mají 309 píšťal a 7 registrů.
Původně byl kostel vybaven pěti zvony o hmotnosti 11-321 kg, které byly bohužel konfiskovány v 1.světové válce. Za zmínku stojí, že jeden ze zvonů byl odlit již v roce 1804 za výstavby kostela a prozatímně zavěšen v kapličce. V současné době je ve věži pouze jeden zvon, odlitý v Broumově v roce 1921 z ocelolitiny. Okenní vitráže - Panna Maria, sv.Josef a narození Ježíše Krista věnovali v roce 1901 hraběnka Morzinová a farář Proschwitzer. Třetí vitráž , smrt sv.Josefa, věnoval Růžencový spolek v roce 1905.
Sochy před kostelem, představující sv. Josefa a sv. Jana Nepomuského, jsou darem vrchlabských měšťanů a byly vytvořeny v roce 1822 vrchlabskými kameníky.
Lenka Čermáková - Dolní Dvůr
Zvonkohra pochází z dílny paní Marie Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova.
Byla na kostel sv. Josefa instalována v roce 1995 a v květnu téhož roku byla slavnostně vysvěcena tehdejším královéhradeckým biskupem Mons. Karlem Otčenáškem. Od té doby se dolnodvorskýmí údolími každý den rozléhají tóny zvonků. Hrají vždy čtyři melodie - odlišné pro každé roční období a o Vánocích pak koledy. Zvonkohra hraje od pondělí do pátku vždy v 10:00 a 17:00 hodin, v sobotu a neděli v 10:00, 12:00 a 17:00 hodin.
|
|
Jen v Dolním Dvoře tak můžete prožít 5 ročních období!
Lenka Čermáková - Dolní Dvůr
Výstava návštěvníky zavede až do dob raného středověku a přiblíží mu historii a vývoj obce i přilehlého okolí. Vysvětlí postup dolování a zpracovávání železné rudy znázorněný na maketě hamru, popíše výrobu dřevěného uhlí v milířích nebo předvede na modelu znázorněné svážení dřeva z hor.
Výstavu je možné navštívit vždy v úterý, čtvrtek a sobotu od 16:00 do 17:00 hodin, po domluvě na telefonním čísle 499 522 376 nebo 739 416 335 kdykoli.
Lenka Čermáková - Dolní Dvůr
01. 05. 2010 při turistickém pochodu Šmajd Novoměstskem, pořádaným tamním odborem KČT, jsme se údolím Libchyňského potoka, přes Libchyni dostali dlouhým, táhlým stoupáním do malé obce Sendraž, čítající kolem sta obyvatel. Leží na jihozápadním svahu Sendražského kopce a díky mimořádnému výhledu do kraje tento sloužil v dávné minulosti jako "Zemská varta" odkud strážci dávali kouřové signály do vnitrozemí.
Nejvyšší bod Sendraže je v nadmořské výšce 618 metrů, na kopci Varta.Zde již v minulosti stála dřevěná rozhledna,ale vzhledem k havarijnímu stavu musela být zbořena. V roce 2007 zde společnost Vodafone Czech Republic a.s. nechala vystavět novou víceúčelovou věž, je vysoká 50m, vyhlídková plošina je ve výšce necelých 30m. Za příznivého počasí rozhled stojí opravdu za to.
A jak se tam dostanete? Z centra obce po MTZ, a určitě se nezapomeňte stavit v Klubovně hasičů u Sv. Floriána, kterou záhy budete míjet, kde kromě občerstvení můžete získat i razítko rozhledny.Rozhledna je otevřena jen v neděli, ale je lépe si to ověřit na webových stránkách obce, či na obecním úřadě, či na čísle 773 171 411. Pokud budete od rozhledny pokračovat dál po MTZ, tak se prudkým klesáním záhy octnete v Pekle. Ale žádný strach, je tam krásně.
Jana Skalková - redaktorka Zpravodaje
Stezka totiž nabízí několik variant, odboček a různě dlouhých okruhů a mapka působí na první pohled poněkud nepřehledně. Různě barevné odlišnosti těchto variant je pak třeba sledovat i na vlastní trase. K výběru varianty cesty i k lepší orientaci na vlastní stezce pomůže prospekt s popisem a mapkou, který lze získat v informačním centru města Opočna sídlícím na Kupkově náměstí.
Na tomto náměstí je možno cestu po naučné stezce začít. Základní okruh vede po zeleně značené trase. My jsme vyrazili z horní části náměstí směrem k Podkostelí a rybníku Broumar po značce zelené a žluté.
První rozhodování nastalo pár krocích, když se od zelené značky oddělila první žlutá odbočka. Ta zahýbá doleva a vede kolem kláštera, kousek vede podél hlavní silnice na Dobrušku a podél klášterní zdi se vrací na hlavní zelenou trasu. Odbočka není dlouhá a vyplatí se ji absolvovat především kvůli zajímavému výhledu na údolí Zlatého potoka a na část Opočna s názvem Švamberk.
Zelená nás následně dovede ke starobylému mostu, který je pozůstatkem dávné obchodní cesty do Kladska. Na strmější opukové cestě k tomuto mostu je možno spatřit několik objektů, které si i po renovacích zachovaly historický charakter. Další dilema nastane asi 150 metrů nad mostem. My jsme tentokrát jsme žlutou odbočku minuli a pokračovali jsme směrem k rybníku Broumar.
Kolem Broumaru vede tentokráte odbočka barvy modré. Pokud není zrovna po období dešťů, pak tuto cestu doporučuji. Jednak je dobrým zážitkem pro fotografy a jednak je na informačních tabulích zajímavé čtení o historii rybníkářství i o přírodních zajímavostech. Cesta kolem rybníka vede i malou přírodní rezervací a lze ji absolvovat i jako samostatnou procházku v kterékoli roční době.
Po návratu na zelenou značku projdeme okrajem vesnice Semechnice a pak nás čeká nejméně zajímavá stezky po okresní silnici do obce Malá Záhornice. Oživením je pěkný výhled na větší část Orlických hor před Záhornicí. Pokračujeme po zelené a ta pokračuje do zámecké obory. Pokud budete pozornými pozorovateli přírody, nebudete se chovat hlučně a budete-li mít i trochu štěstí, můžete spatřit stádo pasoucích se daňků nebo muflonů. Za zastávku stojí informační panel o historii obory.
Další kroky pokračují oborou. Hlavní branou vyjdeme na silnici Hradec Králové - Dobruška a podél opukové zdi se dostaneme do parku. Údolí Zlatého potoka zde vyhloubilo zajímavý kaňon, ve kterém se nachází spodní patro anglického parku. Opět můžeme jako variantu volit žlutou odbočku, která prochází po vršku, ze kterého jsou poněkud zarostlé vyhlídky na opočenský zámek. Zelená trasa prochází parkem a postupně vystoupá na nádvoří zámku.
Pak už zbývá projít Trčkovým náměstím, kde probíhá v současné době jeho rekonstrukce a prohlédnout si horní část parku s letohrádkem a výhledem na Zvičinu a za jasného počasí i na Krkonoše. Z parku se pak snadno dostaneme k výchozímu bodu opočenské naučné stezky na Kupkově náměstí. Zmíněná informační brožura uvádí délku zeleného okruhu 11 km, cesta kolem Broumaru je dlouhá další 4 km a délka žlutých odboček činí navíc 4 km.
Na naučné stezce okolím Opočna můžeme strávit třeba i půl dne, neboť nabízí širokou škálu zajímavostí z přírody, historie i současnosti tohoto turisticky atraktivního místa. Další část dne lze samozřejmě vyplnit návštěvou zdejšího zámku. A tak závěrem mohu opočenskou naučnou stezku zájemcům jen doporučit a připojit pozvání k návštěvě tohoto malebného místa a při jeho návštěvě popřát příjemnou relaxaci.
Švamberk - archivní snímek z r. 2002. Foto: M. Macek
za klášterní zdí - archivní snímek z r. 2003. Foto: M. Macek
opuková cesta ze Švamberku - archivní snímek z r. 2005. Foto: M. Macek
Zlatý potok - archivní snímek z r. 2005. Foto: M. Macek
Broumar a zámek - archivní snímek z r. 2005. Foto: M. Macek
zvonice - archivní snímek z r. 2005. Foto: M. Macek
letohrádek v parku - archivní snímek z r. 2006. Foto: M. Macek
Zlatý potok v zámeckém parku - archivní snímek z r. 2006. Foto: M. Macek
Broumar - archivní snímek z r. 2007. Foto: M. Macek
Miroslav Macek - Opočno
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 16, číslo 3. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 21. 09. 2010. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do 12. 12. 2010.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.